„Jsem z rozhodnutí víceméně překvapená. Po březnové schůzce s panem primátorem jsem mu poslala dopis s návrhem mimosoudního dorovnání, na odpověď jsem však marně čekala až do září. Poslala jsem tedy další dopis všem zastupitelům, ale z prostějovské radnice s námi nikdo nekomunikuje," tvrdí starostka Držovic Blanka Kolečkářová, která v březnu pozastavila soudní spor u Krajského soudu v Brně.

„Pro mimosoudní řešení, které se vyloženě nabízí, udělaly Držovice maximum. Vždy jsme považovali soudní cestu za krajní řešení, protože na prvním místě pro nás stály dobré mravy a spravedlnost v rozdělení majetku," vysvětlila Blanka Kolečkářová.

Starosta k věci

Podle primátora a zastupitelů by však měl magistrát pokračovat v soudním sporu.

„Souhlasím s pokračováním soudního sporu, což je naprosto legitimní. Pokud bychom přistoupili na mimosoudní vyrovnání, muselo by být jeden a půl milionu korun, který starostka Držovic požaduje, chápáno jako dar. Nevím, na základě čeho bychom takový dar poskytli. Nemůžu za rozhodnutí Poslanecké sněmovny o rozdělení obcí v polovině roku, což způsobilo všechny problémy," uvedl na jednání zastupitelstva primátor Prostějova Miroslav Pišťák.

S tím souhlasí například i zastupitel Josef Augustin.

„Nechme rozhodnutí na soudu, i tam je možné uzavřít smír. Zajímalo by mě však, kolik o sporu ví občané Držovic. Copak je možné dva až tři roky jednat o smíru? Není to osobní spor starostky Držovic vůči Prostějovu?" ptal se na jednání zastupitelstva.

Nejsem uražená, jen hájím zájmy občanů

To však Blanka Kolečkářová odmítá.

„Jsou to jen spekulace, k osobnímu sporu nemám žádný důvod. Nejsem uražená, jen hájím zájmy občanů Držovic. Chápu, že každý musí být řádný hospodář, a proto i já se musím o tyto peníze přihlásit. Když dostanu pozvání na příští zastupitelstvo Prostějova, ráda se k tomu vyjádřím," reagovala starostka Držovic.

Pozadí celé kauzy

Spor mezi Držovicemi a Prostějovem trvá od poloviny roku 2006, kdy se tehdy místní část od města odtrhla. Na základě rozhodnutí krajského úřadu získaly Držovice od města majetek v hodnotě zhruba 80 milionů korun, přičemž nejcennější byly pozemky a budovy. Obci však unikly peníze z daňových výnosů nebo ze zisku z akcií. Držovice proto v roce 2008 podaly na město žalobu, v níž žádaly přezkoumání hodnoty majetku.

„Město neprovedlo vyúčtování majetku k prvnímu červenci 2006, kdy se obec oddělila, ale až na konci roku. Tento časový rozdíl však představuje pro obec značnou finanční částku, protože po celou dobu se městu odváděly daně z podnikání," nechala se slyšet právní zástupkyně Držovic Jana Hamplová.

Na základě znaleckého posudku vypracovaného Držovicemi měl Prostějov obci vyplatit 9,6 milionu korun. V roce 2011 radnice uznala, že obec nedostala celou částku, a v souladu s expertním posudkem byla ochotna vesnici doplatit 2,9 milionu korun. S tím však Držovice nesouhlasily a chtěly po Prostějovu za toto období pět a půl milionu korun. Nakonec své nároky slevily a od března požadují po městu milion a půl. O finančním vyrovnání však nakonec bude muset rozhodnout soud.