V Němčicích budují Žabku a řeší trable s Romy

„Přijeďte,“ zve němčická starostka Ivana Dvořáková. Sedám do auta a vyrážím. Ve středu po desáté hodině usedám v kanceláři městského úřadu. Spolu se starostkou mě vítá i místostarosta Jan Vrána a pracovnice městského odboru životního prostředí Martina Lakomá.

„Areál jsme nazvali Žabka proto, že navezenou zeminu necháváme zformovat do podoby žáby,“ usmála se Ivana Dvořáková. Kopec v létě poslouží bikerům, v zimě na něm mohou děti sáňkovat.

Inspiraci pro tento projekt našlo vedení obce v Hulíně. Na jednom z tamních sídlišť vyrostl pahorek. Děti se ho nemohly nabažit.

„Ještě letos kopec osejeme trávou. Příští rok zasadíme v areálu keře a necháme tam nainstalovat starší herní prvky,“ přiblížila starostka.

Spolu s místostarostou odhadují, že obecní pokladnu přijdou úpravy plochy na 200 tisíc korun.

„Rada projekt schválila. Uvidíme, jakou diskusi Žabka vyvolá mezi ostatními zastupiteli,“ zmínila se Ivana Dvořáková nad plánkem Žabky, který vytvořil starosta nedalekých Mořic Jaroslav Knap.

Na Žabce

Žádost, aby mě spolu s kolegy z úřadu areálem provedla, vítá. Za okamžik vyrážíme na okraj města. Plocha Žabky leží kousek od silnice na Prostějov.

„Tady bývalo kluziště,“ ukazuje na obdélníkovou sníženinu v terénu němčický místostarosta Jan Vrána, který je zároveň předsedou TJ Stavební stroje, vlastníka areálu. Vysvětluje, proč se rozhodli plochu nabídnout pro volnočasové aktivity: „Otevřený zimní stadion zde přestal fungovat v polovině osmdesátých let. Areál jsme nijak nevyužívali. Nyní poslouží dětem a teenagerům.“

Starostka v potrubí

Ivana Dvořáková ukazuje na vysokotlaké potrubí, které protíná kopec. Jeho průlez má být jednou z atrakcí pro caparty. „Trošku jsem se bála, aby pohyb v něm nevyvolával nepříjemné pocity. Nic takového jsem ale nepocítila,“ usmála se z více než metrového otvoru.

Areál Žabka nemá sloužit věčně. Dráhy chtějí přes jeho část vést vysokorychlostní trať. Starostka odhaduje, že dřív než za osm roků se ale traťoví dělníci do práce nepustí. „Až začnou budovat, tak herní prvky odvezeme jinam. Kopec by pak mohl vyrůst třeba u rodinných domů, které plánujeme v areálu bývalého cukrovaru,“ zamýšlí se Ivana Dvořáková.

Vzhůru na "kostkovaný" Chmelín

S Žabkou se loučíme a vyrážíme do ulice Chmelín. „Musíte vidět, jak se nám tam podařilo opravit cesty,“ láká Ivana Dvořáková. Ulici zdobí povrch ze žulových kostek. Cesta teče mezi domy stejně jako koryto potoka přírodní krajinou. Výjev působí dokonale organicky.

„Jsme moc spokojení,“ pochvalující si usedlíci. Vzpomínají, jak dříve, když napršelo, museli obcházet kaluže, chodit bahnem. Projíždějící automobily pak marast šplíchaly na omítky domů.

„Stavební práce v Chmelíně nás přišly na sedm set tisíc korun,“ poznamenává Ivana Dvořáková. Upozorňuje, že dlažební kostky získali už před časem při bourání cukrovaru. „Ještě jich máme spousty. Ale jen pro naše potřeby,“ vzkazuje němčická starostka.

Romské problémy s elektřinou

Zatímco pořizuji snímky cesty Ivana Dvořáková a Jan Vrána na pár chvil mizí za rohem. Po návratu starostka telefonuje s policisty. Popisuje, že romští usedlíci, žijící kousek dál, berou elektrický proud přes prodlužovací šňůru od lidí ze sousedství.

„Takhle elektřinu odebírat nemůžete,“ varuje skupinku romských žen němčický místostarosta. Argumentuje, že šňůru může některé z dětí poškodit a přivodit si v lepším případě těžký úraz.

Přivolaní policisté však na počínání nic nezákonného nespatřují. „Kabel je neporušený, o obecné ohrožení se nejedná,“ nechává se slyšet muž v uniformě.

Romové popisují, že jim E.ON přerušil dodávky elektřiny kvůli neplacení záloh.

„Dlužíme jim šedesát tisíc korun. Splácíme je,“ tvrdí žena zatímco smotává šňůru.