Šance na práci? Trošku vyšší, pro ženy ale bídná

Lakýrníci, elektrikáři, klempíři, zámečníci, svářeči, řidiči, automechanici, obkladači, truhláři, malíři a natěrači. Tyto a mnohé další profese určené převážně mužům nyní nabízí úřad práce v Prostějově.

1 místo, víc než 100 zájemkyň

Místa určená pro ženy jsou v nabídce zřídkavá. Pokud se objeví například volné místo švadleny, zájem o ně je po krachu někdejšího největšího zaměstnavatele na Prostějovsku – Oděvního podniku (OP), obrovský.

„Hledala jsem zaměstnankyni do svatebního salónu. Ozvalo se mi více než sto žen, spousta z nich byla dřívějšími pracovnicemi OP. Zájemkyně o práci mi volají i nyní, když jsem už místo obsadila,“ řekla Zuzana Kresová, šéfka prostějovského Studia Styl.

Přiblížila, jak moc uchazečky o práci stojí.

„Do užšího výběru jsem adeptky zvolila na základě informací obsažených v životopisech. Ženy, které jsem na ústní pohovor nevybrala, to nesly velice těžce,“ sdělila Kresová. Zdůraznila, že není v jejích silách uspořádat ústní pohovory pro více než stovku žen.

„Bohužel, v takovém případě nemohla bych dělat nic jiného, než dlouze vybírat. Jednotlivý pohovor zabere spoustu času, snažím se při něm zájemkyni o práci co nejvíc poznat,“ vysvětlila Zuzana Kresová.

Do Kostelce na pás? Ne každý se hodí

Pavel Grepl, jednatel firmy Greplova textilní se sídlem v Kostelci na Hané, přijímá švadleny.

„Hledám pracovnice na pás. Zájemkyň je hodně, ale není nijak snadné si mezi nimi vybrat,“ konstatoval Grepl.

Připomněl, že od masivního propouštění v Oděvním podniku již uběhl zhruba rok. „Kvalitní švadleny si práci sehnaly. Pokud si nyní vyberete na dílnu jednu uchazečku z patnácti, můžete mluvit o štěstí,“ nechal se slyšet.

Přiblížil, že spousta žen si do jejich firmy chodí jen kvůli razítku na doporučenku úřadu práce.

„Pak je zde dost bývalých technických pracovníků OP ve starším věku. Zaměstnání chtějí. Mají středoškolské vzdělání a spousty speciálně zaměřených kurzů, ale, jak jistě chápete, pro náročnou práci v pásově výrobě se nehodí,“ vyjádřil se Pavel Grepl.

Míní, že pro bývalé technicko hospodářské síly Oděvního podniku na Prostějovsku uplatnění není.

Budoucnost? Plusy i mínusy

Jak vidí problematiku nezaměstnanosti na Prostějovsku Jana Mikulčíková, regionální manažerka Svazu průmyslu a dopravy České republiky?

„Dlouhodobé problémy Oděvního podniku měly negativní dopad na zaměstnanost a podnikání v regionu. Krach OP byl však vyústěním dlouhodobějších problémů, se kterými se potýkalo jak celé odvětví textilního a oděvního průmyslu, tak samotný Oděvní podnik,“ nechala se Mikulčíková slyšet.

Podotkla, že v Prostějově zůstala a zůstává řada silných podniků. Především strojírenských, slévárenských, elektrotechnických a dopravních, které mají tradici a zvedají zaměstnanost v kraji a ve městě.

„Na druhou stranu oživení firem postupuje pomalu, průmysl v republice je pod tlakem zpomalování průmyslu v zahraničí. Máme signály, že ve druhé polovině letošního roku budou tuzemské i zahraniční zakázky v řadě oborů a u mnohých firem přešlapovat, nebudou takové objemy zakázek, také se hovoří o návratu recese,“ uvedla regionální manažerka svazu průmyslu a dopravy.

Míra nezaměstnanosti v ČR podle okresů- září 2011