Jednou pro a dvakrát proti

Jak se na církevní restituce dívají političtí zástupci regionu?

„Můj osobní názor je, že by se církvím nemělo vracet vůbec nic," vyjádřil se poslanec Pavel Holík (ČSSD).

„Návrh současné koalice se nám zřejmě po volbách, ať už řádných, nebo předčasných, nepodaří zcela zvrátit, ale budeme se snažit převody majetku v maximální míře omezit," řekl Pavel Holík.

Vládní návrh nebudu podporovat

Stejného názoru je i senátorka Božena Sekaninová (ČSSD).

„V žádném případě nebudu tento vládní návrh podporovat. Jsem pro narovnání majetku církvím, ale v této podobě je to pro mě naprosto nepřijatelné," řekla Božena Sekaninová.

Ceny jsou naprosto přemrštěné

Senátorka upozornila, že církve budou muset prokázat, že jim majetek patří.

„Není známá přesná cena majetku a vyrovnání je předražené. Hrozí i vydání majetku, který nikdy církvím nepatřil, nebo o něj přišly před 25. únorem 1948," vysvětlila Sekaninová.

Županičův souhlas

S navrácením majetku církvím naopak souhlasí herec Ladislav Županič, který kandiduje do říjnových senátních voleb za Prostějovsko (ODS).

„Když jsem byl malý, chodil jsem s tatínkem na procházky, při kterých jsme často naráželi na nápis „národní podnik", za nímž se skrývalo to, co stát ukradl. Podobné je to i s církevními restitucemi," vyjádřil se Ladislav Županič.

Krást se nemá. Musíme ho vrátit

Církve podle něj chtějí jenom to, co jim patřilo a co jim bylo ukradeno.

„Je v naprostém pořádku, že se vrací majetek těm, kterým patřil a kteří se o něj vzorně starali. Asi to bude pro spoustu lidí nepopulární krok, ale mě odmalička učili, že krást se nemá, a za tím si stojím,"

Na problém s převodem majetku narážely v minulosti i obce na Prostějovsku. „V minulosti jsme vedli s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových spor o pozemek pro výstavbu rodinných domů.

Spor zbrzdil rozvoj Dobromilic

Pozemek měl totiž církevní původ a spor o něj trval necelých pět roků. Nakonec se nám sice podařilo část parcely získat, ale dlouholetými tahanicemi se zbrzdil rozvoj obce," vylíčil svou zkušenost starosta Dobromilic Pavel Drnovský.

Rozhodnutí soudu trvalo devět let

Spor o téměř dva tisíce hektarů lesa vedly také obce Luká, Ludmírov, Hvozd a Bouzov. O navrácení lesních pozemků rozhodl po devíti letech až Nejvyšší soud.

„Na základě restitučního zákona jsme si mysleli, že pozemky převezmeme, ale Lesy ČR nám je nechtěli vydat. Nezbylo nám nic jiného, než to řešit soudní cestou," nechal se slyšet Zdeněk Foltýn, starosta Bouzova. Obce po navrácení pozemků založili společnost Bouzovské lesy, která se o majetek stará.