„Půjdeme cestou poslanecké aktivity,“ nechal se slyšet na úterním zasedání prostějovských zastupitelů. Zda město s žádostí uspěje bude dle jeho slov známo nejspíš od poloviny příštího roku.

„Kubice si uvědomuje, že řada měst nesplňuje zásadní požadavek, aby měla několik radnic, tedy víc samostatných zastupitelstev,“ vysvětlil Kubicův postoj Pišťák.

Sporná žádost?

Na spornost prostějovské žádosti upozornil letos v létě student právnické fakulty z Prostějova Zdeněk Šmída, který minulý rok kandidoval do městského zastupitelstva za Stranu zelených.

„Primárním smyslem statutárních měst je, že se člení na menší územní jednotky – městské části. A na tyto samosprávné jednotky přenáší část svých pravomocí,“ uvedl Zdeněk Šmída.

Malé samosprávné jednotky mají přitom své vlastní orgány (starostu, úřad městské části, zastupitelstvo městské části a další), které dbají o zájmy a blahobyt svých občanů. Nejsou ale oprávněné vydávat závazné vyhlášky a obecní nařízení.

„Například naši statutární sousedé Olomouc a Přerov samosprávnými částmi nedisponují. Vzhledem k jejich rozloze a veřejnoprávní povaze je nepotřebují. Olomouc má sedmadvacet komisí městských částí, které jsou důležitým poutem mezi vedením města a občany, a v Přerově plní tuto funkci dvanáct osadních výborů,“ přiblížil Šmída.

Prostějově má pouhé tři osadní výbory a to ve Vrahovicích, v Žešově a společný pak pro Čechovice, Domamyslice, Krasice.

Ani velikost Prostějova, který zabírá plochu asi 39 kilometrů čtverečních, ve srovnání s Přerovem neobstojí. Ten se rozkládá na téměř 60 kilometrech čtverečních.

Proč být statutárním městem?

Jak prostějovský starosta zdůvodnil před veřejností žádost o přidělení titulu statutárního města?

„Obraceli si na mě někteří spoluobčané, mimo jiné i podnikatelé, a říkali mi, že pokud se Prostějov stane statutárním městem, tak se zviditelní. Poukazovali přitom na to, že Přerov titul magistrátu má, a Prostějov ne,“ prohlásil Pišťák v červnu.

Podařilo se na titul magistrátu Přerovu nalákat investory?

„Ne,“ reagoval mluvčí přerovského magistrátu Bohuslav Přidal. Vysvětlil, že investoři míří tam, kde se jim naskýtají příhodné podmínky. Jestli jsou to malé obce, městysy, města nebo statutární města, na to se neohlížejí.

Zdeněk Šmída tvrdí, že za titulem statutárního města se žádná prestiž neukrývá.

„Územně nečleněné statutární město se v oblasti práva, až na názvy orgánů, od jiných měst neliší,“ objasnil.

Motivace zastupitelů?

Žádost o zařazení Prostějova do seznamu statutárních měst posvětilo všech třicet přítomných zastupitelů na svém červnovém zasedání. Nezbývá než doufat, že nebyli motivováni pouze vyššími odměnami.

„Ročně se zvýší náklady na odměny pro zastupitele, radní a uvolněné představitele magistrátu o milion sedm set tisíc korun,“ spočítal starosta Pišťák.

SOUVISEJÍCÍ

Prostějov statutární! Co to bude stát?

Přerov je statutární město, Prostějov chce být taky

Naláká Prostějov investory coby statutární město?