Odpovědí může být množství firem, které ve městě a okolí sídlí. OP už je sice minulostí, Bernhardt fashion, Koutný, Moděva a další ale stále vyrábí a prodávají. Přesto obchodní ředitel první jmenované firmy o přídomku Město módy pochybuje.

„Myslím si, že už jím není. Nedá se říct, že by se tu vytvářely trendy, což by se při takovém označení očekávalo. Navíc zde textilní a oděvní výroba nehraje takovou roli jako dříve,“ uvedl Jindřich Koryčan.

Ilustrační foto
V Žešově vylepší hřiště, přibudou toalety, krb i posezení

Krejčí a konstruktéři? Nejsou

Při pohledu na nabídku úřadu práce tomu však je jinak. Volných pracovních míst do textilních provozů je stále poměrně velké množství. Problém je podle lidí z oboru jinde: chybí zájemci o takovou práci.

„Každý rok mě bombardují firmy žádostmi o absolventy. Ti však nejsou, ne třeba v oboru krejčí,“ uvedla třeba ředitelka prostějovské střední školy Art Econ vychovávající i absolventy do oděvnictví, Ilona Raková.

„Na téma nedostatku zájemců jsme se nedávno bavili s ředitelkou prostějovského úřadu práce. Netýká se bohužel jen oděvnictví, zároveň oděvní firmy neshání jen krejčí a šičky, ale také konstruktéry. Tato generace ale nemá příliš zájem o manuální obory, což je velká škoda,“ posteskla si Raková.

Přidává se k ní také její kolegyně, ředitelka další prostějovské školy Ivana Vaňková.

Kostelečtí fotbalisté se rozhodli uspořádat veřejnou sbírku. Její výtěžek má pomoci s opravou chátrajícího areálu
Kostelečtí fotbalisté vyhlásili sbírku na opravu areálu

Otaníky nad platy

Právě ona s radostí v pátek předávala ocenění mladým návrhářům. Jak ale nyní říká, příliš jich není. A to ani v Prostějově, městě s letitou tradicí oděvnictví.

„V současné době máme v oboru u nás deset až čtrnáct studentů se zaměřením na návrhářství. Jsou z celé Moravy, někdy i z Pardubického kraje. Nastává nyní situace, kdy firmy chtějí technology a konstruktéry v oděvnictví, ale nenachází je. České školství je přestalo vychovávat,“ uvedla Vaňková. Problém je ale podle ní i v oboru šička.

„V České republice je jich celkově na školách možná deset,“ dodala Vaňková. Přitom jen na Prostějovsku je pro ně volných míst přinejmenším stejný počet. V tomhle případě ovšem může být problém v platu, který se často ani neblíží průměrné měsíční mzdě. To ale o oboru jako celku neplatí.

„Firmy nyní už nabízí i dobré pracovní a platové podmínky, je zde jiná situace než pár let nazpět. Společnosti ale musí pracovat na tom, kdy si shánějí pracovníky. Pokud volají až k nám na střední školy, je to pozdě. Musí zaujmout už žáky a jejich rodiče na základních školách, třeba formou exkurzí,“ podělila se o svůj pohled na situaci Ilona Raková.

Barbora Prágerová, ředitelka prostějovského kina.
Ředitelka prostějovského kina: Chci z foyer kavárnu a lepší propagaci

Tradice žije

Obě ředitelky se však i přes určitý skepticismus třeba Jindřicha Koryčana shodnou: Prostějov stále městem módy je.

„Tradice se zde pořád drží. Je tu hodně lidí, co si vyrábí oděvy sami. Navíc jsou zde dobré možnosti, kde si obstarat látky, jen zde chybí butiky, třeba oproti Kroměříži je jich málo,“ podotkla Ivana Vaňková.

„Móda se nedá spojovat jen s OP. Firmy zde stále oděvy vyrábí a vyváží do ciziny. Tradice tu stále žije,“ uzavírá Raková.

Křižovatka Olomoucké ulice a E. Valenty v době rekonstrukce
Lidé kritizují novou křižovatku v Olomoucké: čekáme déle, semafory škodí