Jak se k přímé volbě prezidenta staví politické špičky z Prostějovska, duchovní a herec z Pivína?

„Jedním z nich je například to, že prezident podle změny ústavy sám jmenuje vysoké představitele České národní banky. A rozhoduje tak de facto o tom, kdo bude řídit státní finance. Bylo nám však jasné, že kdybychom s touto námitkou vrátili návrh sněmovně, už by neprošel. Přímou volbu prezidenta jsme chtěli a tak jsme zvedli ruku pro návrh i v této podobě,“ nechala se slyšet senátorka Božena Sekaninová, která stejně jako většina jejích kolegů ze sociální demokracie hlasovala pro přímou volbu.

Říká, že výsledek nebyl překvapením, podle mediálních průzkumů totiž senátoři počítali s osmačtyřiceti hlasy a potřeba jich bylo čtyřicet pět. Nakonec přímou volbu prezidenta podpořilo devětačtyřicet senátorů ze sedmdesáti pěti přítomných.

Při prosincovém jednání v poslanecké sněmovně hlasoval pro i stranický kolega Boženy Sekaninové poslanec Pavel Holík. Stejně jako prostějovská poslankyně za TOP 09 Jitka Chalánková. „Nemusela jsem nijak znásilňovat své svědomí, i když vím, že přímá volba může přinést určitá úskalí,“ komentovala svůj postoj poslankyně.

S přímou volbou naopak nesouhlasí poslanec za ODS Radim Fiala.

„Nemyslím si, že je to ta nejlepší možná varianta,“ prohlásil prostějovský poslanec, který se sice prosincové schůze Sněmovny účastnil, ale v tomto bodě nehlasoval.

Duchovní navrhuje Sokola či Schwarzenberga

Kromě důvodů politických mohou vést k nedůvěře v přímou volbu prezidenta i důvody filosofické. „Nedomnívám se, že je to věc, kterou republika v tuto chvíli nejvíce potřebuje. Lidé si navíc mohou snadno splést člověka, který nás bude dobře reprezentovat navenek, s tím, koho jim představí předvolební kampaň, a do koho si budou vkládat svá zklamání či naděje,“ míní husitský farář Miloš Košíček.

„Pro mě jsou představitelnými kandidáty Jan Sokol nebo Karel Schwarzenberg. Podle mě jsou to lidé vzdělaní a mají zkušenosti s tím, co je pomíjivé a co má trvalou hodnotu. Navíc vědí, že není dobré nechat stádo bez pastýře, takže si myslím, že by takovouto funkci vzali,“ poznamenal duchovní.

Z Pivína do prezidentského křesla. S nadsázkou

Prostějovského divadelníka Jiřího Vrbu zase zaujala skutečnost, že občan, který chce kandidovat na prezidenta, nepotřebuje podporu politických stran, ale stačí mu sebrat padesát tisíc podpisů od občanů. „To je půlka Prostějovska. No, příští tédeň máme v Pivíně ostatke, tak tam zkusim rozjet kampaň. Ostatni se pak třeba přidajó,“ prohlásil s úsměvem Vrba.

Do úřadu by nevstupoval bez zkušeností. „Už su dvacet let prezidentem pivínské Divadelní společnosti Větřák. To máme aji ve stanovách schválenéch ministerstvem,“ do­dal.

Ani přímá volba pro něj není novinkou. „Tenkrát mně zvolile přimo v pivinské hospodě Na zóle,“ vzpomínal možný prezidentský kandidát.

Pak ale zvážněl. „Přímá volba je dobrá věc. Protože když pak takový prezident nebude vykonávat úřad tak, jak má, můžou lidi nadávat jenom na sebe,“ uzavřel Jiří Vrba. (pam)