„Příští středu se sejdou na mimořádném zasedání a na programu budou mít jediný bod. Vysloví svůj souhlas, či nesouhlas s tím, aby se Prostějov stal statutárním městem,“ potvrdila v úterumluvčí radnice Jana Gáborová. Zasedání začne 29. června v 15 hodin a předcházet mu bude tisková konference rady města.

Zajímavé je, že deklaraci zájmu politických špiček o tento titul nepředcházely žádné diskuse, natožpak konzultace s obyvateli. Pokud jej Prostějov získá, měl by mít připravené rozdělení města na menší části a jim pak předat některé ze svých pravomocí.

„Je v zájmu města, abychom tento krok učinili,“ tvrdí starosta Miroslav Pišťák, který aspiraci na statutární město oznámil minulé úterý na zasedání zastupitelů. V kuloárech se ovšem o tomto titulu hovořilo už za předchozího starosty Jana Tesaře.

„Tehdy tomu nikdo, ani já, nevěnoval zvláštní pozornost,“ přiznal Pišťák.

Zviditelnění?

Nyní se situace změnila a starosta vysvětlil proč. „Obraceli si na mě někteří spoluobčané, mimo jiné i podnikatelé, a říkali mi, že pokud se Prostějov stane statutárním městem, tak se zviditelní. Poukazovali přitom na to, že Přerov titul magistrátu má, a Prostějov ne,“ přiblížil.

Prohlášení starosty vzbudilo rozporuplné pocity.

„Chceme-li statutární město Prostějov, diskutujme, a pak o tom rozhodněme v obecním referendu,“ navrhuje student právnické fakulty z Prostějova Zdeněk Šmída, který minulý rok kandidoval do městského zastupitelstva.

Co vlastně pojem statutární město znamená?

„Jednoduše řečeno je to rozlehlé město disponující samosprávnými orgány, jejichž názvy jsou odlišné od těch, které známe nyní,“ uvedl. Ze starosty a místostarostů se rázem stanou primátor a jeho náměstci, z městského úřadu magistrát.

„Primárním smyslem statutárních měst je však to, že se člení na menší územní jednotky – městské části. A na tyto samosprávné jednotky přenáší část svých pravomocí,“ parafrázoval obecnou charakteristiku termínu Zdeněk Šmída.

Malé samosprávné jednotky mají přitom své vlastní orgány (starostu, úřad městské části, zastupitelstvo městské části a další), které dbají o zájmy a blahobyt svých občanů. Nejsou ale oprávněné vydávat závazné vyhlášky a obecní nařízení.

„Hodláme-li Prostějov dostat mezi statutární města, musíme požádat poslance, aby novelizovali zákon o obcích. Musíme tak učinit prostřednictvím oprávněného orgánu, to znamená přes krajské zastupitelstvo, vládu, poslance nebo senátora,“ upozorňuje Šmída s tím, že žádost je třeba náležitě odůvodnit.

„Například naši statutární sousedé Olomouc a Přerov samosprávnými částmi nedisponují. Vzhledem k jejich rozloze a veřejnoprávní povaze je nepotřebují. Olomouc má sedmadvacet komisí městských částí, které jsou důležitým poutem mezi vedením města a občany, a v Přerově plní tuto funkci dvanáct osadních výborů.

V Prostějově máme pouhé tři osadní výbory a to ve Vrahovicích, v Žešově a společný pro Čechovice, Domamyslice, Krasice,“ srovnal Zdeněk Šmída.

Ani velikost Prostějova, který zabírá plochu asi 39 kilometrů čtverečních, ve srovnání s Přerovem neobstojí. Ten se rozkládá na téměř 60 kilometrech čtverečních.

Šmída tvrdí, že za titulem statutárního města se žádná prestiž neukrývá. „Územně nečleněné statutární město se v oblasti práva, až na názvy orgánů, od jiných měst neliší,“ vysvětluje.

Koalice je prý PRO

Pro návrh, aby Prostějov získal titul magistrátu, zvedne ruku například prostějovský místostarosta za ODS Jiří Pospíšil. „Jednak jde o prestiž a potom také o možnost podílet se na tvorbě zákonů,“ objasnil své rozhodnutí s tím, že celý klub jejich strany má stejný názor.

Zdeněk Fišer, místostarosta za ČSSD, s návrhem rovněž souhlasí. „Přinese nám to výhody v legislativních procesech,“ říká. Ani on neví o žádném z kolegů, který by se na věc díval jinak.

Protože ODS a ČSSD mají v prostějovském zastupitelstvu většinu, lze předpokládat, že návrh projde.

„Zda se Prostějov opravdu stane statutárním městem, to bude záležet na poslancích,“ uzavírá místostarosta Fišer. (rh)

Prostějovský deník|Propagujte i svojí stránku