Předepíšeme cincinati nebo oxydati, a je po ftákách

Ačkoli mělo město nemocnici milosrdných bratří, lůžek v ní bylo málo a lékařů ještě méně. Lékařská péče tak byla obtížně dostupná, zejména pro chudší obyvatele.

„Až do konce 18. století neměl Prostějov promovaného lékaře. O zdravotní stav obyvatelstva se starali místní lazebníci a ranhojiči,“ popisuje neutěšený stav František Fröml.

Roku 1795 jmenovala do funkce městského fyzika, jak se tehdy lékařům říkalo, Josefa, šlechtice z Pessengerů.

„Jeho roční plat činil 200 zlatých a v úvazku měl i bezplatnou péči o chudinu, špitálníky a trestance v městské věznici. Zchudlé měšťany měl léčit za mírný honorář,“ líčí Fröml.

Počet vystudovaných lékařů narůstal jen velmi zvolna.

Všeználek Bábek

„Léčení dělnického lidu se poněkud zlepšilo, když byla v roce 1895 zřízena bezplatná ambulance na obecním domě. Zde ordinoval doktor Bernát, kterému byl přidělen k ruce jako zřízenec, krejčí Bábek,“ napsal historik prostějovského zdravotnictví.

Bábek se stal známou místní figurkou a vysloužil si přezdívku „zdravotní rada“. O své práci mluvil vždy v množném čísle, považoval se za rovnocenného se „svým“ panem doktorem. Když se ho jednou ptali, jestli se vyzná i v předepisování léků, odpověděl hrdě: „Toť se ví, předepíšeme pacientovi nějaké cincinati nebo oxydati a je po ftákách.“

Záchrana nožem a polibkem

Nebyl však zřejmě zcela bez zdravotnických schopností a dovedl zasáhnout v pravou chvíli, jak o tom svědčí novinový článek z roku 1900.

„Pan Bábek, co by první pomoc, odřízl z provazu Marii Schnáblovou, která se pokusila o sebevraždu. Umělým dýcháním ji přivedl k životu a dopravil do nemocnice.“

V době, kdy krejčí Bábek zachraňoval nešťastnou Marii, měl už Prostějov i jakous takous zdravotnickou pohotovost. O její vznik se zasloužil v roce 1899 primář prostějovské nemocnice Jaroslav Mathon, který s městským fyzikem Bernátem vyškolil sedmadvacet dobrovolných hasičů, a ti pak utvořili při hasičském sboru oddělení první pomoci. Jen za pět měsíců roku 1901 tito „bratři samaritáni“ zasahovali ve sto sedmnácti případech.

DALŠÍ ZAJÍMAVÉ ČLÁNKY ZE SERIÁLU TAJNÉ DĚJINY PROSTĚJOVSKA NAJDETE ZDE

Češi vs. Němci? kdo je lepší?

Hned od počátku panovala ovšem řevnivost mezi českým a německým sborem. O pacienty se přetahovali často násilím. O tom našel František Fröml doklady opět v dobovém tisku.

„O výročním trhu v roce 1899 poskytla česká ochranná stanice pomoc jednomu Židovi, pak dojel německý sbor a chtěl nemocného Žida násilím vyrvati z rukou českého oddělení. Teprve, když zakročil obecní strážník Zendulka s českým obecenstvem, odtáhli Němci s dlouhým nosem.“

Další podobnou událostí bylo i ošetření chlapce, kterému spolužák při rvačce před školou rozbil bradu.

„Učitel poslal zraněného hocha k doktoru Bobkovi, který mu ránu vymyl a zasypal. Venku se ale chlapce zmocnili členové ochranné stanice německých turnerů, zavedli jej k sobě a nikdo neví, podle jaké metody obvázali mu celou hlavu i krk, jen poraněná brada zůstala bez obvazu,“ vypráví další starou lékařskou historku František Fröml. (pam)