„Po škole jsem rok pracovala v nemocnici v České republice a pak jsem se rozhodla odjet do Německa. Hlavním důvodem nebyly ani tak peníze, i když také hrály svou roli, ale fakt, že německá nemocnice mi dá daleko lepší podmínky pro to, abych si mohla udělat atestaci," popsala svou zkušenost absolventka medicíny Alena Janochová z Prostějova. V Německu už žije pět let.

„Ačkoli mám certifikát z němčiny, ze začátku jsem měla trochu problém s jazykem, a to kvůli místnímu dialektu. Ale po půl roce jsem si zvykla," usmála se.

Za prací do zahraničí vyjela i třiapadesátiletá Monika Maserová.

„Pracovala jsem jako operátorka zákaznického centra, ale po dvou letech jsem si řekla, že to chce změnu. V práci jsem se domluvila, že budu pracovat na dohodu jako brigádník, a protože umím německy, našla jsem si práci jako ošetřovatelka seniorů. Měsíc jsem v Německu, měsíc doma. A vyhovuje mi to," usmála se.

Po kterých profesích je v zahraničí největší zájem?

Podle orientačních údajů evropského portálu pracovní mobility (EURES) vycestovalo do zahraničí ke konci minulého roku dvakrát více lidí, než tomu bylo před osmi lety. Nejčastěji lidé míří do Velké Británie, Německa, Rakouska a severských zemí.

Evropští zaměstnavatelé mají největší zájem o profese ve zdravotnictví, gastronomii, službách a v technických oborech, jako jsou například informační technologie.

„V současné době je velká poptávka po kvalifikovaných řemeslnících, jako jsou elektrikáři, pekaři a truhláři. Zaměstnavatelé také hledají sezónní pracovníky v turistickém ruchu a v zemědělství," vyjmenoval Miroslav Chytil, národní koordinátor EURES pro Českou republiku.

Největší šanci na získání dobře placeného místa mají ti, kteří obstojně ovládají cizí jazyk nebo i více jazyků. Výhodou je i předchozí praxe.

„Vyjet za prací do zahraničí je obrovská zkušenost a člověk z ní může čerpat po celý život. Nejenže se naučí dobře cizí jazyk, ale získá také přehled o tom, jak se v konkrétní zemi žije," míní Věra Kolmerová, ředitelka Odboru zprostředkování a poradenství Generálního ředitelství Úřadu práce.

Jezdí i lidé nad 50 let

Ačkoli za prací do zahraničí vyjíždějí nejčastěji mladí lidé, pro tuto možnost se rozhodují i lidé nad padesát let. U nich záleží na kvalifikaci, jazykových znalostech, zdravotním stavu a ochotě ke změnám. Uplatnění najdou jako řemeslníci či řidiči nákladních automobilů, v sociální oblasti, ve zdravotnictví, v technických oborech nebo ve zpracovatelském průmyslu.

„Odchod za prací do zahraničí je velká životní změna, ale také příležitost, zejména v pozdějším věku. V momentě, kdy člověk nad padesát let u nás nemůže najít práci, je variantou práce v zahraničí či příhraničních oblastech. Sice se musí přizpůsobit jiné mentalitě, firemní kultuře nebo plnit jazykové požadavky zahraničních zaměstnavatelů, na druhou stranu ale většinu lidí po padesátce už doma neváže starost o malé děti a mohou tuto výzvu přijmout," míní specialista na segment práce Petr Langer.

Vývoj nezaměstnanosti

V regionu hledalo v dubnu práci více než čtyři a půl tisíce lidí. Podle statistik úřadu práce se nezaměstnanost zastavila na 5,6 % a oproti minulému měsíci se snížila o osm desetin procenta. Prostějovsko je na tom stále nejlépe v kraji. Pod hranicí osmi procent skončilo Šumpersko a Olomoucko, Přerovsko se přiblížilo k devíti procentům a Jesenicko se přes tuto hranici přehouplo.

Tabulka

„V květnu a červnu očekáváme další výraznější pokles nezaměstnanosti," nastínil výhled na další měsíce olomoucký analytik úřadu práce Jaroslav Mikšaník.