OP má novou insolvenční správkyni, paní Horskou

Soud insolvenčnímu správci vytýká mimo jiné to, že řádně nezdůvodnil svůj návrh na ukončení provozu OP. „Zejména nesdělil očekávaný výtěžek zpeněžení podniku a výtěžek zpeněžení po ukončení provozu dlužníkova provozu s přihlédnutím k předpokládaným výdajům,“ uvedla soudkyně.

Svoboda navrhl zastavení provozu dlužníka kvůli tomu, že podle něj není další chod podniku možný bez peněz z výtěžku prodeje majetku OP. S jeho názorem polemizuje Česká spořitelna, největší a zajištěný věřitel bývalé největší tuzemské textilky. Postup Svobody spořitelna kritizovala, prý od něj neměla dostatek potřebných podkladů a informací.

„Informaci o odvolání Jaroslava Svobody bereme na vědomí, musíme konstatovat, že se potvrdilo to, co jsme už dávno říkali, že Jaroslav Svoboda nepostupoval s péčí řádného hospodáře a nerespektoval práva České spořitelny jako zajištěného věřitele. Jsme připraveni vejít v kontakt s novou správkyní a ihned s ní začít diskutovat o způsobu zpeněžování zajištěného majetku,“ řekla ČTK mluvčí České spořitelny Helena Matuszná.

Podnik loni v srpnu ukončil sériovou výrobu, nyní šije jen obleky na míru. Podle firemních informací spořitelna zachování výroby takzvaných měřenek podporuje. Otazníkem však podle ČS je to, proč je nutné produkci na míru dotovat, jestliže je podle dostupných informací soběstačná.

Podle dřívějších informací Svobody je výtěžek z prodeje majetku dlužníka nutné používat k financování zbývajících částí OP, například provozu zbylých firemních prodejen a správy majetku, který sice není aktuálně využíván, ale náleží do obchodního majetku dlužníka.

Požadavek, aby OP zůstaly peníze na provoz, podporují odboráři podniku. Podle šéfky odborů Hany Vyroubalové by okamžitá výplata peněz podnik zničila a výpověď by dostalo všech 400 zbývajících zaměstnanců.

Oděvní podnik je v úpadku od loňského ledna. Své pohledávky vůči OP nárokuje 555 věřitelů, žádají 2,15 miliardy korun. Podle ČS dosavadní výtěžek z prodeje majetku OP činí asi 290 milionů korun. V dobách, kdy OP provozoval své pobočné závody, pro něj pracovalo až 10.000 lidí.

VŠE KE KAUZE ODĚVNÍHO PODNIKU NAJDETE ZDE

Výběr událostí kolem konkurzu OP

18. ledna – Oděvním podnik (OP), který zaměstnával zhruba 1500 lidí, sám požádal soud o zahájení insolvenčního řízení; věřitelským bankám dluží asi 1,2 miliardy korun.

25. ledna – Krajský soud v Brně poslal OP do úpadku; podle zpřesněných informací firma dluží přes 1,6 miliardy korun a chce nadále zachovat výrobu.

2. března – Většina věřitelů OP schválila u Krajského soudu v Brně plán hlavního věřitele firmy, České spořitelny (ČS), na reorganizaci společnosti.

Ještě před rozhodnutím o reorganizaci soudce Jan Kozák odmítl návrh na jmenování ČS do věřitelského výboru. Její právník proto podal námitku proti podjatosti soudce. Soud ale uznal námitku jako nedůvodnou a rozhodl pokračovat v jednání. Podle soudce nemůže být ČS ve věřitelském výboru právě v souvislosti s jejím návrhem na reorganizaci OP.

26. března – Vedení OP se vzdalo práva na sestavení plánu reorganizace, nesehnalo peníze na provoz. Návrh reorganizačního plánu nepředložil ani nikdo z věřitelů.

26. dubna – ČS se ani na druhý pokus nestala členem věřitelského výboru OP, ČS se proti rozhodnutí soudce odvolala.

28. dubna – OP oznámil, že propustí zhruba 600 zaměstnanců.

3. května – Brněnský krajský soud vyhlásil konkurz na OP.

13. května – Podle návrhu insolvenčních správců OP by uzavřené pobočky a další nemovitosti měly být nabídnuty v dražbě a mateřský závod v Prostějově prodán ve výběrovém řízení.

20. května – ČS se odvolala ve věci prohlášení konkurzu na OP k Vrchnímu soudu v Olomouci, ten v červenci odvolání zamítl.

31. května – Podle zprávy, kterou předložila ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová vládě, insolvenční řízení OP není v rozporu se zákonem.

22. července – OP oznámil, že v srpnu ukončí sériovou výrobu.

září – Vrchní soud zamítl odvolání ČS proti rozhodnutí krajského soudu, který ji nepotvrdil členem věřitelského výboru.
září – ČS podala ústavní stížnost kvůli konkurzu. Krajský soud podle ní konal při konkurzním řízení na OP protiprávně.
září – Podle insolvenčního rejstříku pohledávky vůči OP nárokuje 555 věřitelů, přihlásili částku 2,15 miliardy ko­run.
říjen – ČS oznámila, že nesouhlasí s výsledkem soutěže na výběr forenzního auditora, který má prověřit jednání vedení OP před zahájením insolvenčního řízení. Pochybuje o nezávislosti a nepodjatosti vítězné firmy, společnosti A&CE Audit.
listopad – Insolvenční správce OP vyhlásil výběrové řízení na prodej výroby na míru, poslední funkční části firmy.
prosinec – Krajský soud v Brně zrušil prohlášení konkurzu na OP. Soud vyhověl části žaloby České spořitelny. Firma se vrátila do fáze reorganizace.
prosinec – Ústavní soud potvrdil, že v insolvenčním řízení s OP byly chyby.
prosinec – Soud zamítl námitku podjatosti soudce Kozáka.

25. ledna – Insolvenční správce OP Jaroslav Svoboda zažaloval prostřednictvím odpůrčích žalob hlavní akcionáře podniku, zástupce bank i bývalého generálního ředitele OP Jiřího Tuvoru. Soudce Kozák ČTK sdělil, že dosud obdržel dvě desítky žalob.

6. dubna – Olomoucký vrchní soud potvrdil zrušení konkurzu OP, zamítl odvolání druhého největšího věřitele OP, společnosti Pyrghos Lefkos.

11. května – Soud zamítl námitku podjatosti soudce Kozáka.

13. května – Předseda Krajského soudu v Brně Jaromír Pořízek rozhodl, že insolvenční řízení OP již nepovede soudce Kozák. Novou insolvenční soudkyní ustanovil Bohumilu Čuprovou.

20. května – Soudkyně Čuprová rozhodla o prohlášení konkurzu na OP.

24. června – Krajský soud v Brně odvolal insolvenčního správce OP Jaroslava Svobodu, který údajně řádně neplnil své povinnosti. Novou správkyní je Miloslava Horská. Soud insolvenčnímu správci Svobodovi vytkl mimo jiné to, že řádně nezdůvodnil svůj návrh na ukončení provozu OP.

Prostějovský deník|Propagujte i svojí stránku