Němčice: město Keltů je kulturní památkou
Němčicko – Jedno z velmi důležitých keltských mocenských center se nacházelo nedaleko dnešních Němčic nad Hanou. Místo, kde před více než dvěma tisíci lety stávalo město, se nyní stalo kulturní památkou.
Pavel Moš
Diskutovat (0) 9.2.2010 8:48 aktualizováno 9.2.2010 15:29
Poloha v mapách označovaná jako Kratiny či Zadní dlátko na hranicích katastrů Němčic nad Hanou a Víceměřic je jedním z nejdůležitějších archeologických nalezišť v České republice.
„Toto sídliště leželo na trase takzvané jantarové stezky a vykazuje zřetelné vztahy k jižním oblastem, k Podunají a Středomoří. Můžeme tak předpokládat, že bylo jedním z nejdůležitějších výrobních a obchodních center,“ vysvětlil archeolog Miloš Čižmář, který se výzkumy na lokalitě léta zabývá.
Rozhodnutí památkářů potěšilo i místní
„Jsme velice rádi. Snad se konečně začne někdo starat o to, aby sem nejezdili hledači pokladů s detektory. Naopak by toto významné naleziště mohlo jako kulturní památka přitáhnout více turistů se zájmem o historii,“ pochvalovala si starostka Němčic Ivana Dvořáková.
O osídlení nevýrazného návrší se ví již více než sto let. První starověká mince se zde našla již v roce 1892. Od té doby jich bylo více než čtyři sta. Většina z nich v posledních letech.
„Mince zde nalezené pocházejí i z Řecka, Říma, Kartága nebo Egypta,“ přiblížil Miloš Čižmář.
O významu místa svědčí podle něj i to, že se zde mince zřejmě i vyráběly. Archeologové zde totiž našli část hliněné destičky na odlévání mincovních střížků. Do důlků o stejné velikosti se odlévalo zlato či stříbro a do ještě měkkého kovu otiskl řemeslník obraz mince razidlem. V tomto případě se jednalo o drobné stříbrné mince s obrazem koníčka.
Našly se i skleněné náramky
O vysoké úrovni keltských řemeslníků na Zadním dlátku svědčí i stovky železných a bronzových předmětů které se při archeologickém průzkumu našly. Z lokality pochází také druhá největší kolekce skleněných náramků v celé Evropě.
Sídliště mezi Němčicemi a Víceměřicemi patřilo k prvním městům na našem území. Bylo předchůdcem pozdějších keltských správních center, takzvaných oppid.
„Vnitřní zástavba je, podle geofyzikálního průzkumu, uspořádána do jednotlivých dvorců. Stejně jako polohou na návrší, i charakterem nálezů se osídlení svým charakterem blíží pozdějším oppidům. Nemá však opevnění, a proto oppidem v pravém slova smyslu není,“ prohlásil archeolog, jehož specializací jsou právě Keltové.
Koncem druhého století před naším letopočtem zaniklo zřejmě při vpádu Teutonů na Moravu a jeho úlohu převzalo oppidum na Starém hradisku. „Jeho založení však souvisí již s novou kolonizační vlnou keltského kmene Bójů z Čech,“ řekl archeolog Čižmář.
-4°C
-2°C
