Náměstek Sekanina o přehradě: Projekt je nastartován dobře

Prostějovský deník před nedávnem přinesl reportáž, ve které oslovení chataři s nelibostí sledují dění v nádrži. Jedna z rozezlených chatařek se po rozhovoru se Sekaninou, který má chatu o kus výš, údajně dozvěděla, že voda v přehradě bude ke koupání až za čtyři roky. Pavel Sekanina vyjádření chatařky popřel.

„Vadí mi, že se zde mezi lidmi šíří takové klepy. Jen jsem jedné evidentně rozčílené paní řekl, že takové suché léto nepamatuji a za takového stavu přítoků, které buď vyschly úplně, nebo jsou na pětině normálního stavu, se přehrada nenapustí za čtvrt roku", řekl Pavel Sekanina redaktorovi Deníku na hrázi vypuštěné nádrže. Zdůraznil, že o roce 2016 nebyla řeč.

ČTĚTE TAKÉ: Vstup na hráz zakázán! Od pondělka na celý rok

Sekaninovi se nelíbí věčný negativismus, který dle jeho mínění patří k české povaze. „Co Čech, to odborník na všechno. Pár vět s řidičem Tatry a už je přece vše jasné," shrnul.

Věří, že projekt Zdravá Hloučela včetně nádrží na ní ležících je nastartován správně. Zároveň si však uvědomuje, že ne vše se zdařilo podle původního harmonogramu.

Co se nepovedlo?

V první řadě dodržet termíny. V tuto chvíli dle původního vyjádření podniku Povodí Moravy měla být přehrada napuštěna a mohli jsme plavat v čisté vodě. Nastaly ovšem problémy jednak s narušením hráze, která se musí opravit a také tomu neprospěly třenice mezi uchazeči o zakázku v těchto pracích. Také s lagunou pod Valáškem byly problémy, došlo tam k úhynu ryb. Lidi kolem pak obtěžoval zápach. Spolu s Petrem Loykou, který vykonává biologický dozor nad dílem, se nám podařilo prosadit odsátí nánosu z této laguny, což Povodí původně v plánu nemělo

Co se povedlo?

Bidelec, Podhradský rybník a plumlovská přehrada jsou odbahněny. Nespekuluji, zdali je třeba metrová skrývka dostatečná, nebo ne. Když jsme autem kličkovali mezi statisíci kubíků odtěženého sedimentu mezi Ohrozimí a Čubernicí na rozbité cestě, abychom dojeli na chatu, nevěřil jsem, že to někdy bude jako dřív. Za pár měsíců na těchto desítkách hektarů rostlo obilí, a teď nepoznáte, jak to vypadalo před rokem.

Jak pokročily projekty pozemkových úprav či odkanalizování ob­cí?

Tyto projekty jsou připraveny. Určitě jsou obce kolem Hloučely a jejích přítoků, které nemají části obcí vyřešeny, ale je to otázka relativně krátké doby, kdy dosáhnou na peníze na tyto vodohospodářské úpravy. Těchto lokalit zaplaťpánbůh není mnoho.

I zemědělci se podepisují na stavu vody.

Koncentrace hnojiv je podstatně nižší, než ta desetiletí předtím. Přemnožení sinic bylo především díky fosforu v hnojivech. Dnes se jedná spíše o prací prášky, s nimiž jde do odpadů právě fosfor, ale nemyslím, že je to dramatické množství. Horší je stav počasí, kdy prakticky není přítok a teploty jsou delší dobu nad třicet stupňů, jako letos v létě.

A chataři? Prý se podílejí na znečištění přehrady splašky objektů v okolí nádrže.

Je pravda, že spolu s námi si nechává vyvážet své jímky jen hrstka chatařů. Ale rovněž si nemyslím, že by to výrazně ovlivňovalo sinice v přehradě. Možná by nebylo špatné založit občanské sdružení, například s názvem Plumlovská přehrada, které by posunulo i jiné záležitosti týkající se přehrady požadovaným směrem.

Stál byste v čele takového sdružení?

Kdyby se to podařilo, určitě by se našel někdo hlavně soudný, kdo by se toho zhostil. Já tyto ambice nemám. Když všechno dopadne tak jak má, rád bych si zašel do okolí na pivo, či na panáka, který se snad už bude bez obav nalévat a hlavně neslyšet řeči, jak je všechno špatně a jak by se to mělo dělat.

Proč a jak se angažujete v projektu revitalizace přehrady?

Od tří let jsem vyrůstal na přehradě, na straně nad pláží dnes U vrbiček. Bylo to v době kdy to tady tepalo. V časech, kdy platilo, že kdo tady přes léto nebyl, jako by nežil. Pak to tady ale začalo odcházet. Hygiena vždy s příchodem tepla zakázala koupání a bylo vymalováno. Těch deset tisíc lidí, možná víc, co zde bývalo přes víkendy, zde samozřejmě už nikdy nebude. Jezdí se za hranice tam, kde se dříve nesmělo. Ale myslím si, že se sem život zase vrátí s vodou. Plumlov a jeho zámek, koncerty na staré pláži, jedno z mála funkčních letních kin, projekt cyklotras, na který slyšelo město Plumlov a možná i Prostějov, to jsou věci, které za to stojí. A samozřejmě voda.

Jste rybář. Jak se vám zamlouvá, že v napuštěné přehradě bude méně bílých ryb a kaprů a více dravců?

Ano, je to jedna z podmínek udržení čisté vody. Ale když už někam na ryby vypadnu, jsem spíš na ty dravce, než na kaprařinu, takže už aby to bylo. I když, aby to byla dobrá voda i pro rybáře, tak to chvilku potrvá.