„Zařazení Prostějova mezi statutární města by umožnilo zdejšímu regionu získat ze strany potencionálních investorů více investic,“ tvrdí v dokumentech na úřední desce Květa Olašáková, vedoucí právního odboru prostějovské radnice.
Vedení města je podle ní přesvědčené o tom, že se pozice Prostějova jako statutárního města posílí, a v přímém důsledku tak strategické rozvojové programy nezůstanou pouhými teoretickými ambicemi, ale reální investoři je promění ve stavební díla, která přinesou regionu další rozvoj.
Odpověď z Přerova
Přerov je statutárním městem pět let. Podařilo se na tento titul nalákat investory?
„Ne,“ říká jednoznačně mluvčí přerovského magistrátu Bohuslav Přidal. Vysvětluje, že investoři míří tam, kde se jim naskýtají příhodné podmínky. Jestli jsou to malé obce, městysy, města nebo statutární města, na to se neohlížejí.
„Nás z pohledu investorů limituje chybějící přístup k dálnici,“ poukázal mluvčí Přidal.
Jak se stát statutárním městem?
Šéfka prostějovského právního odboru Květa Olašáková tvrdí, že legislativa z hlediska získání statusu nestanovuje žádná kritéria.
„Je zřejmé, že kromě hlavního města Prahy jsou statutárními městy sídla krajských úřadů a dále pak města jako Přerov, Děčín, Chomutov či Teplice. Ta jsou s Prostějovem srovnatelná co do společenského i ekonomického významu a také co do počtu obyvatel správního obvodu,“ vyjádřila se Olašáková.
Z dokumentů na úřední desce přitom vyplývá, že v žádosti o titul musí město uvést informace o dosavadním vývoji dopravní infrastruktury, podnikatelském prostředí včetně výčtu významných podnikatelů, o rozvoji, úspěších a dosažených cílech v oblasti školství a kultury, realizovaných investicích do majetku města včetně významných objektů a objektů kulturního dědictví, a v neposlední řadě je vhodné zmínit i výčet úspěchů a vynaložených investic v oblasti cestovního ruchu, tělovýchovy a sportu.
„Zpracováním a odesláním žádosti adresované ministru vnitra a parlamentu bude pověřen starosta Miroslav Pišťák,“ zmínila se prostějovská mluvčí Jana Gáborová.