Matouškovi z Němčic slaví diamantovou svatbu. Gratulujeme

„Seznámili jsme se na zábavě ve Vrchoslavicích. Byla jsem tam se svými kamarádkami a Jožka nás šel vyprovodit domů. Celou cestu jsem si říkala, kterou z nás asi doprovodí. Byla jsem v šoku a zároveň moc ráda, když si vybral mě,“ vzpomíná s úsměvem Marie Matoušková na dobu, kdy jí bylo šestnáct let. Chodili spolu tři roky, než se rozhodli vydat na společnou cestu.

„Moje maminka přišla jednou z práce z JZD a říkala mi: Povídá se, že se bude Jožka ženit, Matouškovi už shání potravinové lístky. Nikdy nezapomenu na tu větu, když se mě Jožka zeptal. Maři, a ty bys mě nechtěla? A pak mě přišel na druhý den požádat o ruku,“ usmívá se šťastná jubilantka.

Velká svatba

Svatba se konala 14. dubna v kostele i na úřadě v Němčicích nad Hanou a byla opravdu velká.

„Jenom můj tatínek pocházel z jedenácti dětí, tak si to asi dokážete představit, kolik lidí se sešlo,“ řekl Josef Matoušek.

Původně si však manželé zvolili pro svůj velký den jiné datum.

„Rok před svatbou mi zemřel tatínek. Když jsem mu říkala, že se budu 15. března vdávat, tak mi na to odpověděl, že to bude jinak a vezmeme se 14. dubna. A měl pravdu. Mně bylo tehdy devatenáct a Jožkovi jednadvacet let,“ vzpomíná seniorka.

Důležitý je zdravý kořínek předků

Jejich život však nebyl vždy jednoduchý, přesto si se všemi nástrahami společně poradili.

„Jožka pracoval jako bagrista a byl přes týden pryč, aby uživil rodinu. Sobota a neděle pak pro nás byl vždycky svátek, kdy jsme jezdili společně na výlety a stanovat. Byli jsme a stále jsme spokojená rodina,“ shodují se manželé Matouškovi, kteří jsou stále vitální i ve svém vysokém věku. Dosud jezdí na kole a starají se o ovocný sad.

„Důležitý je zdravý kořínek předků,“ míní oslavenec Josef, který hrával fotbal a cvičil na kruzích či hrazdě.

„Jožka byl vášnivý fotbalista. Řekla jsem mu, že buď fotbal, anebo já. A on si vybral mě,“ usmívá se na svého manžela Marie Matoušková.

Jaký je podle nich recept na šťastné a spokojené manželství? „Když se mají lidé opravdu rádi, tak jim to spolu vydrží,“ shodují se „diamantoví“ oslavenci. (ham)