Kam zmizely dvě tísícovky židovských náhrobků? Můžete pomoci v pátrání

Tu připomínal i starý židovský hřbitov, kde bylo do začátku dvacátého století pohřbeno dva tisíce prostějovských obyvatel.

Z místa odpočinku se však v průběhu let stal park a spolu s touto změnou zmizely i náhrobní kameny s texty, které popisují životní osudy zemřelých.

O obnovu starého hřbitova i židovské historie se nyní snaží židovská obec spolu s prostějovským muzeem.

„Prostějov patřil k jedné z nejvýznamnějších židovských komunit na Moravě. Už na počátku sedmnáctého století se zde tiskly hebrejské knihy, a to více než sto let před Brnem a Mikulovem. Ve zdejší náboženské škole působili rabíni, jejichž jména a učení si zbožní židé připomínají do dnešních dnů, jako byl například Cvi Jehošuu Horowitze. Sláva prostějovské židovské komunity vrcholila v průběhu devatenáctého století, kdy se židovští podnikatelé podíleli na budování místního průmyslu," přiblížil historii Tomáš Jelínek, bývalý předseda Židovské obce v Praze.

Židovské dějiny v Prostějově však utnula nacistická okupace a holocaust. ¨

Panorama hřbitova v pohledu směrem k dnešní škole je vytvořené z fotografií, které byly pořízeny před vytrháním náhrobků asi v roce 1943
Zdro: archiv SOkA Prostějov

V zahradě živých pohřbeno asi 2000 lidí

Osudy Židů připomínal i starý židovský hřbitov, který se v letech 1801 až 1943 rozkládal na ploše mezi Lidickou, Studentskou, Tylovou ulicí a budovami Reálného gymnázia a základní školy.

„Středem hřbitova vedla cesta lemovaná stromy, z nichž některé ještě dnes najdeme v parčíku před školou. V této „zahradě živých", jak se hřbitovu říká hebrejsky, bylo do počátku dvacátého století pohřbeno asi dva tisíce prostějovských obyvatel," uvedl Tomáš Jelínek.

Ačkoli později byl založen nový židovský hřbitov v Brněnské ulici, židovská komunita o místo odpočinku svých předků v dnešní Studentské ulici nadále pečovala.

Poslední velké opravy provedl kamenosochařský mistr František Beck v září 1937, pak ale došlo ke zničení hřbitova.

„Vedení města chtělo koncem třicátých let hřbitov zrušit a zřídit zde sad. Židovská obec se tomu bránila, protože z náboženských důvodů není možné hroby rušit, tak jako se stalo u sousedního katolického hřbitova," přiblížil Tomáš Jelínek.

Vytrhání 1924 náhrobků

Po německé okupaci v březnu 1939 a vzniku protektorátu se však postavení židovské komunity radikálně změnilo, čehož chtěli někteří představitelé města využít.

Důvěrník XIV. prostějovské čtvrti v květnu 1939 napsal doporučení městské radě, aby „využila doby a hřbitov proměnila v park". Představitelé židovské obce asanaci vzdorovali a město se pokusilo hřbitov vyvlastnit.

„Magistrát ale ve své snaze pozemek získat „ve veřejném zájmu" narazil na mnohem silnější zájmy nacistů, kteří si veškerý židovský majetek převedli pod svou správu. Trvalo ještě několik let, než prostějovský německý starosta koupil arizovaný hřbitov od nacistického Vystěhovaleckého fondu pro Čechy a Moravu. Tak s největší pravděpodobností došlo v roce 1943 k vytrhání 1924 náhrobních kamenů. Část jich byla asi rozprodána k dalšímu zpracování a většina starších deskových náhrobků sloužila jako stavební materiál," uvedl Tomáš Jelínek.

Dne 18. 6. se v americkém senátu hovořilo o ochraně židovských hřbitovů v Evropě. Na snímku je rabín Louis Kestenbaum a velvyslanec ČR v USA Petr Gandalovič

Ze hřbitova hřiště a plac na kolotoče

Po válce hřbitov sloužil jako hřiště a stávaly tam i kolotoče. V padesátých letech měl na místě vyrůst bazén, nakonec ho nahradil malý park.

V letech 1970–1974 byla za hranou hřbitovního pozemku postavena škola, jejíž parkoviště je umístěno do západní části hřbitova.

Ostatky pochovaných zde zůstaly do dnešních dnů.

Dějinám místní židovské komunity se dlouhodobě věnuje historička Marie Dokoupilová z Muzea a galerie v Prostějově, která o zániku starého židovského hřbitova napsala odbornou práci.

„Jedním z úkolů, který pro badatele zůstává, je objasnit, kam zmizely historicky cenné náhrobky," řekla historička.

Části náhrobků můžou být i na zahradách

Rozsáhlý soubor přepisů textů všech náhrobních kamenů a mapa jejich rozmístění se nachází v pražském židovském muzeu.

„S trochou štěstí bychom mohli zjistit, komu takový náhrobek patřil. Ze zkušeností z několika míst v Česku, kde se po roce 1989 našly za války odstraněné náhrobní kameny, máme naději, že by se něco podobného mohlo podařit i v Prostějově. Často se kameny nevozily příliš daleko. Někde se použily na dláždění dvora, jinde k úpravě koryta řeky," vysvětlil Tomáš Jelínek.

Před měsícem se podařilo najít několik úlomků náhrobků, které sloužily k vydláždění chodníčků mezi záhony na Mlýnské ulici.

„Ústní svědectví vypovídají, že si lidé vozili kameny přímo ze židovského hřbitova. Jelikož byly deskové náhrobky na přepravu příliš velké a těžké, rozbíjeli je na menší kusy. Je tak pravděpodobné, že lidé v Prostějově mohou mít ještě dnes na svých zahrádkách či dvorcích úlomky náhrobků s texty, které popisují životní osudy zemřelých," uvedl Tomáš Jelínek.

O obnovu se zasazuje i rabín z New Yorku

Do mapování osudu starého židovského hřbitova se mohou zapojit i lidé.

„Každý nový nález může přinést zajímavá zjištění. Lidé se mohou obracet přímo na naše muzeum, uvítáme také fotografie či jiné dobové dokumenty," vyzvala Marie Dokoupilová z prostějovské­ho muzea.

O obnovu starého židovského hřbitova se od roku 2013 zasazuje i rabín Louis Kestenbaum z New Yorku.

„Jeho cílem je, aby místo získalo pietní charakter, který mu náleží. Nalezené zbytky náhrobků mohou i současníkům připomenout, co dnes již v Prostějově vnímá málokdo. Místo posledního odpočinku prostějovských rabínů, otce Edmunda Husserla či předků spisovatele Stefana Zweiga se tak může vrátit alespoň na duchovní mapu dnešního Prostějova," uzavírá Tomáš Jelínek.