VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Inkluze v praxi: výuku přizpůsobují, aby dítě zvládalo

Na hodinu přírodopisu se Veronika těšila, je to předmět, který ji baví. Dívka chodí do páté třídy Základní školy ve Štěpánově na Olomoucku, v lavici však nikdy nesedí sama. Už od první třídy jí se studiem pomáhá asistentka pedagoga Naďa Seidlerová.

16.3.2017
SDÍLEJ:

Ilustrační fotografie.Foto: archiv Deníku

„Verunka má lehkou mentální retardaci, pracuje podle individuálního vzdělávacího plánu. Potřebuje se vším pomáhat, sama víceméně neudělá nic. Neustále se musí popohánět, pak je schopná pracovat," popisuje asistentka.

S páťačkou je od rána po celou dobu výuky.

„Dneska jsme zrovna psaly písemku. Přírodopis Verunku baví," pokračuje žena, která jako asistentka pedagoga u dětí se speciálními potřebami pracuje už deset let.

„Materiály do hodin připravujeme společně ve spolupráci s paní učitelkou. Výuku přizpůsobujeme tak, aby ji zvládla. Když je ve špatném rozpoložení, tak musíme učivo přeložit na jiný den," vysvětluje.

Děti ji do kolektivu vzaly bez problémů, čím jsou starší, tím je to lepší.

Sama však říká, že mít takového žáčka ve třídě, je pro učitele náročné a bez pomoci asistenta by to nešlo.

„Zařazení dětí z praktické školy do běžného prostředí je hloupost. I kdyby se učitel rozkrájel, dítě probíranou látku nepochopí a ve velké míře nezvládne. U Veroniky je to něco jiného, v běžné škole je už od první třídy," dodává Naďa Seidlerová.

Bez asistenta by to vůbec nešlo

To, že není snadné mít takového žáčka ve třídě, potvrzuje i učitelka Jitka Zelová, která Veroniku učí přírodopis.

„Vzhledem k tomu, že tato žákyně má úplně jiné potřeby, tak se jí nemůžu věnovat tak, jak by potřebovala. Proto by výuka bez asistenta pedagoga nebyla na základní škole možná. V hodinách, ve kterých jsou žáci s jinými poruchami, například chování, občas dochází k narušování samotné výuky," přiznala pedagožka.

Páťačka Veronika ale není jediným žákem v Základní škole ve Štěpánově, který má k ruce každý den pomocníka. Ve škole je celkem čtyřiadvacet dětí, které mají nějaký problém a potřebují odbornou pomoc. Šest z nich se pak bez asistenta neobejde.

„Jsou to děti v osmé, páté, čtvrté, třetí a první třídě. Jejich výukové problémy a potřeby jsou různé, některé mají například různé poruchy chování, a někdy se stane, že ruší ostatní žáky, a proto je potřeba je vzdělávat individuálně."

Náročná práce, skromně placená

Pojem inkluze ve školství tak není pro štěpánovskou školu nic nového. Děti se speciálními potřebami ji navštěvují už nejméně dvanáct let.

Podle ředitel Karla Vacka však dětí, které potřebují asistenty i individuální přístup, přibývá. Pedagogických pomocníků je naopak nedostatek.

„Teď nám někteří asistenti dlouhodobě onemocněli a škola má problém sehnat někoho na zástup. Je také pravda, že je to práce, která je placena velmi skromně, a vzhledem k časové náročnosti si asistenti pedagoga nemohou dovolit najít další zaměstnání, kterým by si přilepšili. Pro někoho je to i velmi psychicky náročné povolání," dodal ředitel školy.

Audit Deníku

Je přínosem společné vzdělávání zdravých a handicapovaných dětí?

47%

Společné vzdělávání dětí zdravých a handicapovaných vnímá negativně 53,3 procenta panelistů Deníku z Olomouckého kraje. Pozitivně jej hodnotí 46,7 procenta dotázaných. Odpovídalo 51 lidí.

Z odpovědí panelistů z Prostějovska

Milada Sokolová, 42 let,
zastupitelka Prostějova za ODS
Ne. Podle mého názoru násilné prosazování inkluze znamená, že nemocné děti nebudou mít dostatečnou pozornost ze strany specializovaných učitelů.

Marian Maršálek, 39 let
sochař
Ano i ne. Myslím, že myšlenka začlenění je dobrá. Na druhou stranu učitelé nemohou efektivně vzdělávat žáky nadané, průměrné a se speciálními potřebami ve 45 minutách společně.

Pavel Zástěra, 57 let,
od roku 2012 kastelán zámku Plumlov
Ano, ale pouze těm handicapovaným dětem.

František Horák, 43 let,
starosta Kostelce na Hané za KDU-ČSL
Ano i ne. Na tuto otázku nelze v těchto dnech odpovědět, společné vzdělávání je v začátcích – běží pár měsíců.

Miroslav Pišťák, 77 let,
důchodce, bývalý primátor Prostějova za ČSSD
Ano i ne – v podstatě ano, ale v případě dětí psychicky handicapovaných to zůstává zatím nedořešeným problémem.

SEZNAM VŠECH 55 osobností z Olomouckého kraje účastnících se auditu Deníku najdete ZDE

Autor: Petra Pášová

Osvědčilo se podle vás společné vzdělávání zdravých a handicapovaných dětí?

ANO

10 %

NE

90 %

Hlasovalo: 49

Anketa byla ukončena

16.3.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Plumlovská přehrada 10. srpna 2017
11

Bylo vedro, masivní dělení sinic se dalo čekat

Ilustrační foto.

Úřad práce očekává v září příchod absolventů

Můžeme být na konci hodně vysoko, věští Prostějovu Lukáš Hapal

ROZHOVOR / Šest bodů ze dvou zápasů a jako bonus povedený výkon proti favoritovi v poháru. Na začátku nové sezony se fotbalisté Prostějova potkali s dobrou formou, ke které přispívá i letní posila týmu Lukáš Hapal.

Na padělané recepty si vyzvedla léky, pátrá po ní policie

Po neznámé ženě, která si na základě padělaných receptů vyzvedla léky ve dvou lékárnách v Přerově, pátrá v těchto dnech policie. První případ se stal 20. června v 16.30 hodin v lékárně v Komenského ulici.

Orli končí, nahradí je BK Olomoucko

O finančních potížích basketbalového týmu Orli Prostějov se vědělo už dlouhou dobu. Klub, který předminulou sezonu skončil na čtvrtém místě v nejvyšší soutěži a v té minulé právě díky finančním potížím málem sestoupil, nyní definitivně končí.

Pěstujeme olivy

I u nás se dají vypěstovat olivovníky. Můžete je mít i doma, vždyť naprosto nejlepší pro naše podmínky je jejich pěstování v květináčích. A tak se jich nebojte a pojďme společně na to.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení