Hanácká cyklotrasa: rovinó s kostelíky a říčkami

Hanácká cyklotrasa

Trasa: Prostějov, Hrubčice, Biskupice, Vrbátky, Olšany, kostel, Smržice, kostel, Krupovec, Vrahovice, Prostějov

Délka trasy: 42 km

Vhodnost trasy: trek, cross

Zajímavosti na trase: Zámeček v Hrubčicích, americká borovice vejmutovka, hospoda U Kostela v Biskupicích, hrdibořické rybníky, Vrbátky, Fara v Dubanech, Kostelík ve Studenci, Krupovec

Hanácká očima cykloturisty

Vzhledem k tomu, že léto ani cyklistická sezóna zdaleka nekončí, a také pro Vaše kladné ohlasy na náš seriál, zařazujeme jednu trasu navíc. Východním částem našeho regionu, které navštívíme tentokrát, to ostatně dlužíme. Přitom jde o ten nejhanáčtější kus Prostějovska.

Dotkneme se pomalých vod dvou nejdůležitějších hanáckých říček, spočineme na březích vzácných vodních ploch i za stoly světských míst, kde zlaté klasy krále Ječmínka v orosených sklenicích končí svoji pouť. Cesta výhradně po silnicích bude jak jinak než rovinatá, a také trochu kratší než byly ostatní, můžeme ji tedy v poklidu projet pověstným hanáckým tempem.

Z centra Prostějova se vydáme Dolní ulicí směrem k letišti, mezi nímž a dráhou na Brno najdeme už známou stezku pro cyklisty do Bedihoště.

„Budiž host!“ stojí na začátku úsměvné pověsti o názvu obce, a na jejím konci ukřičený páv, který ráno hosty budí. Ten páv obci zůstal ve znaku. Kolem cukrovaru projedeme ke stezce pro cyklisty na Hrubčice, a v půli cesty sem překročíme nenápadnou říčku Valovou. Je pokračováním Okluky a Hloučele, kterou u vrahovického koupaliště obohacuje Romže.

Pátrání po hrubčickém zámečku

Jestli se vám v Hrubčicích bude chtít pátrat po místním zámečku, najdete jej po pravé straně u jižního okraje obce. Pomoci mohou šipky k místní šlechtitelské stanici nebo ochotní domorodci. Po mnohých vzácných exotických dřevinách v zahradě zámku zbyla například mladá americká borovice vejmutovka, jinam dvoulaločný, za zámkem pak najdete jedli douglasku nebo starý a velký tis černý. Na návsi to vonívá z vyhlášené restaurace, kde můžete výlet poctivě zakončit v případě, že se na něj vydáte opačným směrem.

Odtud pojedeme přímo do městyse Kralic. Silnice se právě opravuje, cyklista ale projede. Na návsi, svítící novotou, mají zámek také, ale po mnohých přestavbách by to do něj řekl málokdo.

Napovídá tomu jen restaurace zvaná Zámecká, dnes budova vypadá jako pěkný vysoký činžovní dům. Klid v parčíku za zámkem by mohl závidět každý měšťák. Ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie, ze kterého je zachována původní renesanční věž, vede alej starých lip. Z Kralic je náš slavný Hanácky soubor písní a tanců Klas.

Cyklostezkou č. 5042 se kolem tří křížů necháme dovést do Biskupic, kde ji necháme ubíhat dál na východ k řece Moravě. Těžko bychom řekli, že obec byla před sto lety nejbohatší a nejvýstavnější na Prostějovsku. Dnes by něco podobného šlo říci třeba právě o Kralicích, nebo o Olšanech či Smržicích, které nás dnes teprve čekají. Z východu od říčky Blaty, která nás bude chvíli zdálky nenápadně provázet, je obec obklopená močály, podobně jako následující dvě obce.

Snové hrdibořické rybníky

Přes pole a hlavní silnici č. 150 dorazíme na náves Hrdibořic. Kolem kaple sv. Floriána a ještě o kus dál můžeme na úplném okraji obce nahlédnout k Hrdibořickým rybníkům, jedné z našich nejvzácnějších chráněných území, přímo na národní úrovni. Nejde ani tak o rybníky, ale o zatopené jámy vzniklé těžbou slatiny, léčivého bahna, které kdysi skončilo v Piešťanech a Luhačovicích nebo jako hnojivo na polích. Oblast byla v 90. letech zachráněna přivedením vody z říčky Blaty, a zůstala tak domovem mnoha vzácných rostlin i zvířat.

Zvláště matizny bahenní, která sem byla po svém vyhynutí znovu vysazena, a v česku se už nikde jinde neroste. Se vším okolo rybníků nás seznámí dvě informační tabule. Pokud bychom se chtěli podívat až k vodě, měli bychom tak udělat pěšky. Kromě toho, že po svých toho méně zničíme, máme také větší šanci zahlédnout třeba dravce motáka pochopa. Stejnou cestou se vrátíme zpět na silnici, která nás přes osadu Štětovice zavede do Vrbátek.

Pozoruhodné Vrbátky

Obec se pyšní novou radnicí s knihovnou a hudební školou, opravenými veřejnými prostranstvími a kaplí sv. Floriána, sportovními hřišti a základní školou. Ta nese jméno spisovatelky Zdeny Kaprálové, která ač emigrovala, nezapomněla na svoji rodnou obec, a všechny uvedené rekonstrukce štědře sponzorovala. Z Vrbátek pocházel také pražský profesor anatomie Jan Janošík.

Slavnější novodobá historie této obce přišla až s Moravsko-slezskou severní dráhou z roku 1867, a díky ní následným vybudováním prvního rolnického akciového cukrovaru na Moravě. Na konci druhé světové války jej prý před demolicí zachránil jeho tehdejší ředitel, který ustupující němce opil slivovicí. Do doby založení cukrovaru větší důležitosti nabývaly Dubany, naše další zastávka. Svědčí o tom farní kostel, nedávno rekonstruovaný s osobním požehnáním olomouckého arcibiskupa Graubnera, budova fary z roku 1760, nebo fakt, že obec měla před 150 lety dvakrát tolik obyvatel než tehdejší Vrbátky. Za kostelem odbočíme vlevo na Hablov.

Přes tuto osadu a přes „hanáckou dálnici“ se u Olšan napojíme na Jantarovou cyklostezku č. 5. Před obcí se ještě zastavíme u stavidla na Blatě, před nímž svůj tok začíná Vrbátecký náhon. Valová i Blata se na svých cestách jakoby vyhýbají lidským sídlům, tiše a pomalu opuštěné protékají mezi poli. Zajímavostí těchto dvou říček je jejich mimoúrovňové křížení o 20 kilometrů dál po jejich toku mezi Lobodicemi a Kojetínem.

Olšanští rodáci

Olšanskou náves zdobí krásný parčík s ještě krásnějším barokním kostelem sv. Jana Křtitele, naproti němu najdeme prastarou faru z roku 1715 se slunečními hodinami na zdi. Z Olšan pochází Anna Kašparová, známá svými vyškrabovanými hanáckými kraslicemi, které jsou ozdobou i sbírek Národního muzea v Praze, a také Tomáš Bečák, autor náboženských písní a známého Bečákova kancionálu.

Po cyklostezce se táhlým ale mírným stoupáním vydáme do Studence, místní části Čelechovic, které následně mineme, a cestou do Smržic už cyklostezku nadobro opustíme. Smržice jsou další obcí s parkovou úpravou návsi, k odpočinku vybízí i další parčík před kostelem sv. Petra a Pavla. Během teplé části roku vedle kostela najdete soukromou výstavku tropických palmiček a jiných cizokrajných květin. Zajímavý je rodný dům profesora matematiky Jakuba Krezy, který najdeme poblíž obecního úřadu. Při průjezdu obcí nelze minout hospůdku se zahrádkou Na Kocandě, oblíbenou mezi cyklisty při vyjížďkách na Kosíř a do jeho okolí.

Výhled z Krupovce

I když jsme už blízko Prostějova, konec výletu to není. Od křižovatky na Čelechovice ještě po silnici navštívíme naši nejmladší obec Držovice. Zajímavou událostí zde bylo v roce 1805 po bitvě u Slavkova jednání o vedení demarkační čáry v hostinci u „císařské silnice“. Protože kopců bylo tentokrát pomálu, vyšlápneme si ten držovický, na něm spočineme u opravené kapličky sv. Floriána z roku 1708, a o půl kilometru dál odbočíme na opuštěný most přes dálnici.

Po asfaltové cestě se tudy dostaneme na návrší Krupovec, odkud krásně přehlédneme téměř celou dnešní trasu a především celý Hornomoravský úval. Jako na dlani budeme mít Svatý Kopeček, kostel v Dubu nad Moravou, i vysokou věž tovačovského zámku v dáli. Na konci silnice odbočením vpravo sjedeme do Vrahovic, a kolem kostela sv. Bartoloměje, který ukrývá dva zvony z roku 1587, se přes Romži a Hloučelu vrátíme do Prostějova.

Mapka cyklotrasy

Tomáš Štefek, Martin Zaoral