FOTO: V Nezamyslicích si pripomněli svého patrona

Krojovaní Hanáci, kteří přišli do kostela v průvodu i svátečně nastrojení farníci si během mše vyslechli i krátký exkurs do starších českých dějin.

„Počátek české státnosti je poznamenán bratrovraždou. Ale tady se stalo něco zvláštního. I když byl Boleslav tím, kdo nad svým bratrem fyzicky zvítězil, přece tu nemáme korunu boleslavskou, ale svatováclavskou, nezpíváme boleslavský chorál ale svatováclavský. Tento český kníže měl v sobě něco, co dokáže národ ještě po tolika staletích fascinovat,“ připomněl při kázání kněz Tomáš Strogan z nedalekých Němčic.

Podle něj tkví velikost svatého Václava mimo jiné v tom, že nešel s většinovým názorem. Stal se před více než tisíci lety křesťanem, což byla v prostředí západních Slovanů ještě větší rarita než dnes. Ke křesťanství pak postupně přivedl celou zemi a tím jí dal pevné místo v Evropě.

Úlomek kosti sv. Václava

Jako hmatatelná připomínka počátků našeho dnešního státu stál na oltáři i relikviář obtočený červenomodrobílou stuhou. Obsahoval úlomek kosti svatého Václava, světce jemuž patřil středeční svátek

Vzácná relikvie je ve farnosti už více než dvě sta šedesát let. Pravost tohoto ostatku dosvědčuje takzvaná autentika, tedy biskupské potvrzení. Nezamyslickým ji vydal 5. března roku 1749 bratr Antoninus Seraphinus Camarda, reatinský biskup a člen dominikánského kazatelského řádu.

Kostel se tak stal jedním z nemnoha míst, kde jsou ostatky svatého Václava uloženy.

Střípky z historie

K jejich získání dopomohlo nezamyslickým pravděpodobně to, že v osmnáctém století byli jejich vrchností augustiniáni, kteří měli velmi dobré vztahy s olomouckou kapitulou. Nezamyslice totiž koupil pro augustiniánský řád už koncem 14. století olomoucký biskup Petr III. zvaný též „Jelito“. Augustiniáni pak v Nezamyslicích vládli čtyři sta let.

„Roku 1701 byl na místě nevyhovujícího malého kostelíka postaven nynější farní chrám podle návrhu známého stavitele Giovanni Pietro Tencalliho,“ uvedl farní historik Bohumil Outrata.

Pole za vdolky

V roce 1784 císař Josef II. řád zrušil a poplatky, které dříve nezamysličtí odváděli vrchnosti vybíral státní aparát. Financoval z nich platy kněží a další potřeby církve. Nakonec Rakousko ve finanční tísni po státním bankrotu sáhlo roku 1813 k rozprodeji bývalého církevního majetku. Nezamyslice prodal císař hraběti Segurovi za 76 000 zlatých. Na šest let jeho panování se uchovala jako vzpomínka zajímavá pověst, podložená ovšem historickými fakty. Manželku knížete zřejmě při jednom příjezdu uctily místní selky pravými hanáckými vdolky. Ta z nich byla tak nadšená, že usedlosti číslo dvě věnovala za klínek vdolku klín pole i rozloze tří měřic, tedy přes půl hektaru. Obdobně přišel hospodář z čísla devět k polokruhovému poli za polovinu vdolku.