Jak se vlastně určuje bezpečná zóna pro veřejnost přihlížející odstřelu?

Bezpečnostní okruh se stanovuje na základě několika různých vzorců. V případě odstřelu Oděvního podniku byla tato zóna předem schválená a jako taková měla být pro přihlížející zcela bezpečná. Do těchto míst by neměly doletět žádné úlomky ocele, betonu či suti z trhacích prací velkého rozsahu.

Je běžné, že se při demolici srovnatelně velkých areálů někdo lehce zraní i v bezpečné zóně?Bohuslav Machek, mluvčí Českého báňského úřadu

Běžné to rozhodně není a stávat by se to určitě nemělo. Právě proto se vytyčuje zmíněná bezpečná zóna. Pokud ji úlomky materiálů z demolovaných budov překonají, je to problém technického vedoucího odstřelu. Ten je za výsledek odstřelu zodpovědný. S ním pak také báňský úřad zahajuje správní řízení, které obvykle končí uložením pokuty.

Máte už informace o tom, zda k nějakým škodám či zraněním v sobotu v Prostějově došlo?

Po provedení odstřelu musí technický vedoucí odstřelu zaslat příslušnému báňskému úřadu takzvané hlášení o odstřelu. Do něj uvede, zda došlo například k nějakému technickému selhání, mimořádné události, úrazu či zranění. V případě demolice skeletu budov bývalého Oděvního podniku jsme takové hlášení zatím nedostali. Očekáváme, že Obvodní báňský úřad v Ostravě jej obdrží do konce týdne. Stává se, že například dojde k drobnému poškození fasády nebo skleněné výplně v oknech budov v okolí demolovaného objektu.

Kam se mají lidé, kteří se pohybovali výhradně v bezpečné zóně a přesto nějakou škodu při sobotním odstřelu utrpěli, obrátit?

Co nejdříve by měli kontaktovat společnost Mital Sezemice, které byly trhací práce povoleny. Ta informace o vzniklé škodě předá Obvodnímu báňskému úřadu v Ostravě. Do hlášení o odstřelu zároveň uvede, jakým způsobem se s poškozenými hodlá vyrovnat a jak se ke škodám postaví.