Podobně se k záležitosti vyjádřil také starosta Kostelce Ladislav Hynek.

„Dali jsme si s krajem nějaký termín na řešení problému Bezručova domku. Je to pro mě složitá věc, která se musí hodnotit z mnoha pohledů. Například i s ohledem na další potřebné investice ve městě. Třeba sokolovna se musí také vyřešit," odpověděl Ladislav Hynek na dotaz, jaký má názor na důležitost rekonstrukce a budoucnost objektu.

Ten byl donedávna nemovitou kulturní památkou. V současné době už to však neplatí.

Bezruč byl podle památkářů přeceňovaný

Ten byl donedávna nemovitou kulturní památkou. V současné době už to však neplatí.

„Ministerstvo kultury jsme požádali o vyjmutí této stavby ze seznamu kulturních památek. Podle komise památkového úřadu v Olomouci byla památková hodnota založená pouze na přebývání Petra Bezruče v budově," sdělil hejtman Deníku.

Ocitoval také zprávu Národního památkového ústavu v Olomouci.

„Památková hodnota je založená pouze na politickém významu v době zapsání. Svou architektonickou hodnotou není objekt výjimečný. Petr Bezruč byl jako básník značně přeceňován a v dnešní době není jeho společenský význam tak zásadní," přečetl z ní vyjádření úřadu na adresu autora i objektu, ve kterém básník dožil svůj jednadevadesát let dlouhý život.

Rozčarovaný Dolívka

S takovým názorem nesouhlasí bývalý starosta Josef Dolívka. Zažil osobně Petra Bezruče a dlouhodobě se staví za obnovení pamětní síně slezského básníka.

„Jak někdo může zpochybnit kvalitu Petra Bezruče a jeho díla? Nevím, jestli se mám smát nebo brečet," řekl Josef Dolívka a zavzpomínal na doby, kdy malé muzeum navštěvovaly davy lidí.

„Lidé v Ostravě a například horníci měli Petra Bezruče za boha. Jezdili sem každý týden a dorazil nejeden zájezdový autobus," řekl k slavnějším dobám Bezručova domku.

K Bezručovi a jeho významu pro literaturu se vyjádřil také literární historik Erik Gilk z Univerzity Palackého v Olomouci.

„Dílo Petra Bezruče sice bylo nadhodnoceno režimem a samotný umělec rozšiřováním básnické sbírky o pozdější výtvory kvalitě díla nepřidal. Ano, jeho dílo bylo nadsazeno. Musíme se ale také podívat na kontext doby a nedomnívám se, že by po roce 1989 hodnocení mělo jít automaticky do mínusu," uvedl docent z Katedry Bohemistiky.

„Nemyslím si, že by kraj měl tak málo prostředků, aby se nemohl pustit do oprav," doplnil.

K domku však hejtman Olomouckého kraje Jiří Rozbořil uvedl, že jeho využívání se po změně režimu zásadně změnilo.

Hejtmanův názor týkající se návštěvnosti

„V domku byla zřízena expozice, která však od roku 1990 zaznamenávala prakticky nulovou návštěvnost. Exponáty tak jsou nyní v depozitáři muzea a my stojíme před problémem, co s domkem dál," řekl.

Mluvčí Olomouckého kraje Kamila Navrátilová pak ubezpečila, že nedávné odejmutí statutu kulturní památky nemusí nic významného znamenat. Narazila tak na informaci z některých médií, podle nichž spěje situace kolem Bezručova domku k demolici.

„Ministerstvo kultury na žádost hejtmanství zrušilo památkovou ochranu tohoto objektu. Tento fakt neznamená, že bude dům v Kostelci zbourán. Zrušení památkové ochrany nám ulehčí další jednání ohledně budoucnosti objektu," vyjádřila se Kamila Navrátilová.

Památník a srub

Bezručův domek v Kostelci na Hané není jediným místem, kde se lidé mohli seznámit se životem a dílem básníka. Nadále tak například existuje expozice v Ostravici, kde Slezské zemské muzeum v Opavě vlastní Bezručův srub.

„Slezské zemské muzeum spravuje dva objekty vztahující se k osobnosti Petra Bezruče. V obou případech se však jedná o objekty, jejichž kulturní hodnota je i v dnešní době velmi vysoká. Památník Petra Bezruče se nachází v místech básníkova rodného domu, obytná část interiéru Srubu Petra Bezruče je pak ponechána ve stavu, který si básník sám navrhl. Pokud odborníci z Národního památkového ústavu usoudili, že objekt v Kostelci na Hané již ztratil svou památkovou hodnotu, nelze proti tomu nic namítat. Přesto bych si přála, aby byl dům zachován, například pro konání kulturních akcí," uvedla ředitelka muzea Jana Horáková.