„V Plumlově začneme s dobudování kanalizace k prvnímu listopadu,“ řekl plumlovský starosta Adolf Sušeň. Dodal, že na kanalizaci se napojí 600 lidí. Obec stavbařům zaplatí zhruba jedenatřicet milionů korun. Jakou část pokryjí dotace ministerstva zemědělství, o tom má být jasno nejspíš už do konce měsíce.

„Na stavbu kanalizace v Soběsukách máme stavební povolení, pro Žárovice žádost o stavební povolení chystáme,“ poznamenal Sušeň s tím, že s žádostí o dotace chtějí uspět v příštím roce. Hamry pak podle jeho slov odkanalizují ve třetí etapě.

„Na říčkách tekoucích do Podhradského rybníka a přehrady leží sedmnáct obcí,“ zmínil se Adolf Sušeň. Jedna z nich, Krumsín, už pro přečištění odpadních vod užívá rybníčky.

Změna plánů ve Vícově

„Vícov měl plány budování kanalizace připraveny. Protože ale v tamní výkrmně vepřů ukončili provoz, hledá nyní jiné řešení,“ popsal plumlovský starosta.

Starostka Vícova Jana Rozsívalová jeho slova potvrdila.

„Původně jsme chtěli vést odpadní vody do Prostějova. Nyní jsme rozhodli, že vybudujeme vlastní čistírnu odpadních vod. Bude stát pod hřbitovem,“ řekla s tím, že o dotace na projekt chtějí žádat příští rok.

Plumlovský starosta Adolf Sušeň připomněl, že na přítocích do nádrží leží také například Malé Hradisko, Hrochov a Seč.

„Důležité je odkanalizování každého z domů. Přesto je potřeba zmínit, že tyto obce leží poměrně daleko od nádrží a potoky mají jistou samočistící schopnost,“ vyjádřil se Sušeň.

Biolog Petr Loyka potvrzuje, že stěžejní je odkanalizování domů v bezprostředním okolí nádrží.

„Aktivita plumlovského starosty je v této oblasti zcela mimořádná. Jde o velký úspěch a klíčový moment celé akce, jejímž prvotním cílem je zajištění čisté vody v Hloučele a jejím povodí,“ poznamenal odborník.

Připomněl, že z přítoků musí zmizet nadbytek fosforu, který živí vodní květ.

„V plumlovské čistírně odstraňujeme fosfor již osmým rokem,“ popsal Josef Vojta, šéf vodovodů a kanalizací v Plumlově. Tvrdí, že fosfáty se do nádrží valí především z polí. „Podívejte se na potoky po deštích. Jsou plné bahna z polí,“ argumentuje.

Kdy odstartují nezbytné pozemkové úpravy?

Spolu s biologem Petrem Loykou se šéf plumlovských kanalizací shoduje, že proti splachům musí nastoupit protierozní opatření a celkové ozdravění krajiny.

„Na projektech pozemkových úprav v katastrech Plumlova, Žárovic, Soběsuk a Hamer začneme pracovat příští rok. Samotné zpracování potrvá tři, čtyři roky. Do plánů úprav v katastrech Krumsína a Vícova se pustíme v roce 2013,“ informoval již dříve Jiří Koudelka, ředitel Pozemkového úřadu v Prostějově.

Spolu s týmem spolupracovníků musí Koudelka vyřešit především problémy se zemědělskou půdou na svazích.

„Proces schvalování námi navržených úprav nebude nijak jednoduchý. Obecně lze říci, že komunikace s majiteli pozemků bývá velmi složitá,“ upozornil ředitel prostějovského pozemkového úřadu.

Pozemkový úřad Prostějov stál u vzniku studie Čistá Hloučela a Vodní nádrž Plumlov, která předcházela nynějším revitalizačním opatřením.

„Naše pozemkové úpravy není možné zahájit dříve, než nastane zákonný důvod, a tím je právě dokončení současného těžení sedimentů. Našim cílem je navrhnout taková opatření, aby v dlouhodobém horizontu nedošlo ke zmaření těchto investic,“ ujistil Jiří Koudelka.

Splachy z polí?

Ruku k dílu by měli přidat i zemědělci. „Třeba to pole za pláží u Lázničků nemá co dělat,“ poukázal biolog Petr Loyka.

Vladislav Spurný, předseda Zemědělského obchodního družstva Plumlov kontruje: „To je laický pohled na věc. Pokud by tam měla být louka, tak to opustíme. Ať se pak o plochu stará ten, kdo něco takového vymyslel.

Tvrdí, že z jejich polí splachy nejsou. Prý snad kromě těch z přívalových deš­ťů.

Plumlovská přehrada lákala kdysi tisícovky rekreantů. Pak vodu v nádrži osídlily sinice. V létě jich bývalo tolik, že hygienici navzdory chemickému ošetření koupání v přehradě zakazovali. V září roku 2009 Povodí Moravy přehradu vypustilo. Koncem loňského roku se stavbaři pustli do bagrování dna přehrady, letos v létě začali s těžbou sedimentů v Podhradském rybníku.