Na kraji Seloutek totiž vyrůstají nové domy a výkopy pro jejich základy porušily hroby kultury popelnicových polí.

„Staví se v polní trati Na Šťastných, v místech, kde se rozkládá významné pohřebiště mladší doby bronzové a starší doby železné," vysvětlil vedoucí výzkumu, archeolog Miroslav Šmíd z prostějovského pracoviště Ústavu archeologické památkové péče v Brně.

Pohřebiště však nebylo pro archeology překvapením.

„Do povědomí odborné veřejnosti se lokalita zapsala zejména díky bohatě vybavenému komorovému hrobu platěnické kultury, který zde zachránil v roce 1923 při výstavbě silnice prostějovský učitel a archeolog Antonín Gottwald," pokračoval Šmíd.

Po téměř devadesáti letech na Gottwaldovu práci navázali jeho současní pokračovatelé.

„Odkryli jsme už další tři komorové hroby s množstvím keramických nádob a železných i bronzových předmětů," prohlásil archeolog Pavel Fojtík.

Žena, náušnice a možná i pivo

V prvním z odkrytých hrobů byla pohřbena s největší pravděpodobností žena.

„Mezi spálenými kostmi ležely i dvě spirálovité náušnice vinuté z tenkého bronzového drátu, součásti náhrdelníku složeného ze skleněných korálků a jantarových perel, zbytky železného náramku a trosky železné harfovité spony," líčil Fojtík.

Výbava dalších hrobů byla podobná. U nádob ležely zvířecí kosti, jsou zřejmě pozůstatkem masité části potravin, kterými pozůstalí vypravili svého zemřelého na cestu do zásvětí. Jaké pokrmy obsahovaly další nádoby není jisté, ale zřejmě mezi nimi nechybělo obilí a možná i pivo.

Za tajemstvím pod kameny

Než se ale archeologové dostali k takovýmto nálezům, museli odvést kus tvrdé práce.

„Každý hrob byl zavalen několika krychlovými metry kamení. Ta zřejmě původně spočívala na dřevěné konstrukci nad pohřební komorou," vysvětlil Fojtík.

Kámen na pohřební mohylu zřejmě získávali lidé v pravěku ze skalních výchozů na stráních nad Seloutkami, jedná se totiž o místní kulmskou drobu. Kromě honosných hrobek odkryli také prosté popelnicové hroby z počátku mladší doby bronzové, tedy starší fáze lužické kultury.

Podle archeologů je nález bohatě vybavených pohřbů z halštatského období.

„Řadí se mezi nejvýraznější dosud odkryté hrobové celky platěnické kultury a cenným způsobem tak přispívají k poznání starší doby železné v lužické kulturní oblasti, která zahrnuje střední a severní Moravu," dodal Šmíd.