Atmosféru, která tuto slavnostní chvíli provázela, je těžké popsat slovy. Vypadalo to ale, jakoby do centra zamířila polovina Přerova. Mezi pamětníky, kteří se objevili v průvodu Sokolů, byl i pětaosmdesátiletý Antonín Zimmermann. Ten si na mohutnou detonaci v květnu roku 1945 dodnes pamatuje.

„Našel jsem tehdy dlažební kostku až na střeše cukrárny Sum, kde jsem pracoval jako cukrářský učeň. Dodnes mě mrzí, že jsem si ji nevzal na památku domů. Výbuch rozmetal kostky z mostu až do vzdálenosti čtyři sta metrů," vylíčil.

Na původní stavbu zavzpomínal i devětasedmde­sátiletý Radomír Blažek z Předmostí. „Přesně si vybavuji, jak most vypadal. Na svou dobu byl perfektní, ostatní nám ho záviděli. Na mě je ten nový zbytečně moc vykrášlený," shrnul.

„Tam ten byl „náš" most, ten nový je ale pořád cizí," poznamenala také osmaosmdesátiletá Vlasta Hartmanová z Přerova, která sem prý za mlada chodila se svým manželem na procházky. Už první nápor návštěvníků ale ukázal, že si novou spojnici břehů řeky Bečvy obyvatelé Přerova oblíbili. Posedávali na lavičkách a korzovali z jednoho břehu na druhý.

Vrtulníky i průvod

Součástí slavnostního otevření Tyršova mostu byl průlet vrtulníků a po proslovech řečníků následoval křest nového DVD s názvem Příběh jednoho z výjimečných míst v Přerově. Jeho obal pokropil primátor města Jiří Lajtoch (ČSSD) symbolicky vodou z řeky Bečvy. Poté už na mostě přestřihli pásku zástupci vedení města společně s architektkou Alenou Šrámkovou.

Následoval průvod, v němž nechyběli členové Sokola, folklorního souboru Haná, občanského sdružení Cukrle, muzejního kroužku v dobových kostýmech, mažoretky a studenti z Gymnázia Jakuba Škody, kteří se přes něj poprvé projeli na kolech. Pro většinu přítomných byla účast v průvodu „srdeční záležitostí".

Doprovodný program OBRAZEM: FOTOGALERIE II.

Architektka Alena Šrámková: „Doufám, že už přestanete nadávat na ty sochy."

O tom, jak se změnil její vztah k Přerovu, se zmínila autorka projektu, první dáma české architektury Alena Šrámková.

„Když jsem byla v Přerově poprvé, tak se mi nelíbil. Teď je to ale všechno úplně jiné, hlavně tady ta čtvrť dostala mostem zabrat a je to na ní vidět. Doufám, že se vám po něm bude moc dobře chodit a přestanete nadávat na ty sochy. Že se vám bude líbit si tady sednout na lavičku a budete tu mít třeba domluvené rande. To by mě bavilo nejvíce," popřála Přerovanům architektka.

A jak je spokojená se svým „dítětem"? „Ještě jsem neměla možnost se na něj podívat s čistou hlavou, protože koukám hlavně po detailech. Něco mé představy splnilo, něco ne. Třeba spojení mezi kamenem a betonem se nám moc nepovedlo. Představovala jsem si, že to jde jinak, ale ono to prý jinak nejde," řekla Alena Šrámková.

Podle ní novému přemostění ještě něco chybí. „Začátek by měl mít pevné boky, chybí tu dům, ne moc vysoký, a na protější straně taky. V rámci archeologických vykopávek by se v těchto místech mělo něco postavit, třeba archeologické muzeum nebo malá galerie. Sokolovna je velká, ta to udrží, ale na protější straně je prázdno. Navržené parkoviště je podle mě nesmysl," uzavřela.