Středová cyklotrasa: Hanou v klidu a v pohodě

Středová cyklotrasa

Trasa: Prostějov (zimní stadion) - Mostkovice - Pod Chlumem - Alojzov - Kopaniny - Otaslavice - Dobrochov, kaple - Vřesovice, kostel - Předina, vrchol - Výšovice - Prostějov (náměstí)

Délka trasy: 40,5 km

Vhodnost trasy: pro rekreační cykloturisty

Zajímavosti na trase: Chlum, Alojzov,Kopaniny, Hladomorna, Kaple v Dobrochově, Předina, Střed Moravy.

Středová čima cykloturisty

Minulý výlet vedl přes nejvyšší místa regionu, tentokrát z nich sjedeme po nejvýchodnějších svazích Drahanské vrchoviny do opěvovaných úrodných nížin. Náš region je s rovinami spojován a často se s nimi ztotožňujeme. Možná také proto, že v samotném „hlavním“ městě by kopečku pohledal.

Zajímavé ale je, že bývalý prostějovský okres je z celé poloviny tvořen vrchovinami a ze třetiny pahorkatinami. Na roviny tedy zbývá pramálo.

Najdeme i střed Moravy

Zajímá vás kde leží střed Moravy? Při této okružní jízdě to zjistíte. Od Prostějova se přitom vzdálíme jen málo, a většina trasy povede po pohodlných silnicích.

K tomuto svezení však musíme nejprve vyšlápnout poněkud výše než je prostějovské náměstí, a to o téměř 200 m nad obec Alojzov. Vezmeme to po místních částech Krasice, Čehovice a Domamyslice přes Mostkovice, které v partě okrajových částí Prostějova nejsou už od roku 1991. Můžeme sem dojet podél Hloučely, nebo se držet cyklotrasy č. 5, tzv. Jantarové stezky, která prochází například okolo zimního stadionu.

Cestou kolem domamyslického mlýna můžeme zavzpomínat na náš někdejší nejstarší strom. Cyklostezku opustíme jakmile se vyškrábeme k rozcestí nad turistickou základnou Mládí za Mostkovicemi.

Vyšlápneme na Záhoří

Stezku necháme ubíhat vpravo k přehradě, zatímco my se vydáme rovně na neznačenou polní cestu, která vede ještě kousek výš. O správnosti směru vás záhy přesvědčí kříž ve stínu čtyř vzrostlých akátů, s výhledem na drahanskou větrnou elektrárnu. Bez jakéhokoliv odbočení se na této cestě budeme držet, a překonávat tak „hřebínek“ posledních výraznějších vyvýšenin Drahanské vrchoviny, příhodně zvaných Záhoří.

Nejdříve se vám otevře výhled na vrchovinu, a při dobré viditelnosti za chvíli na opačné východní straně přehlédnete celý Hornomoravský úval až k Hostýnským a severněji Oderským vrchům. Ještě před vjezdem do lesa narazíme na rozcestník Pod Chlumem, pojmenovaný podle blízkého vrchu (412 m), který nás seznámí se zeleným turistickým značením.

Po zelené do Otaslavic

To nás povede až do Otaslavic. Do Alojzova, zvaného dle zakladatele Aloise z Lichtenštejnu, vjedeme kolem hasičské nádrže. Koupat se nebudete chtít, je totiž hojně obsazená žábami a krásně zarůstá lekníny. Dál už pouze projedeme, pokud vyjíždíte dopoledne, známá hospoda U Cásků totiž bude ještě zavřená. Pozor na konci obce.

Zelená trasa dál vede přes Myslejovice tak nově, že tuto změnu stačila zaznamenat málokterá mapa. Rozcestník je v Myslejovicích schovaný pod lípou za kostelem Navštívení Panny Marie.

Dál budeme kopírovat hranice vojenského újezdu. Za rozcestníkem Kopaniny, odkud nás už téměř celý zbytek cesty bude provázet vysílač na kopci Předina, nás zelená značka svede ze silnice do chatové oblasti.

Navštívíme i Hladomornu

Pozor na prudké odbočení vpravo při dojezdu k potoku Brodečka, který pak překročíme po úzkém mostku. Následně po svých kolo vytlačíme to krátkého krpálu, a bez varování nás ohromí otaslavická dominanta, tzv. Hladomorna (ze 14. století). Jde o zbytky obranné věže jednoho ze dvou hradů, které na ostrohu nad Brodečkou stávaly.

Byly to hrady dolní a horní, stejně jako dvě části Otaslavic. Obec je jedním z mála míst na světě, kde voda teče do kopce. Tento zvláštní úkaz je dán tím, že potok teče z Dolních Otaslavic do Horních. Podél levého břehu potoka můžete dojet k rybníku s bývalým mlýnem.

Obci se také říká „Metle“, podle výrobků, které kdysi mnoha místním lidem kromě krejčovství zajišťovaly živobytí. Oficiální název pak oslavuje pověstné vítězství Oty Černého nad Poláky v roce 1107. Za shlédnutí jistě stojí Kostel sv. Michala s dlouhou krytou chodbou zvanou „Pavláčka“. Nakonec není možné nevzpomenout legendárního rodáka Josefa Františka, podle některých vojenských odborníků nejlepšího stíhače druhé světové války.

VŠECHNY DOSUD ZPRACOVANÉ CYKLOTRASY NAJDETE ZDE

Metle opustíme po silnici směrem na Vranovice, za překročenou dálnicí odbočíme vpravo na Brodek, a jsme v Dobrochově. O dobrých mravech domorodců není možné podle názvu pochybovat. Pokud jste obdivovateli automobilových veteránů, naplánujte si pauzu. Hned po vjezdu do obce je totiž po pravé straně soukromé muzeum výrobků automobilky Praga, typu Piccolo (otevřeno pátek až neděle od 16 do 19 hod).

Předinou za poznáním

Sjedeme dolů do obce. Ještě před kapličkou nás poučí informační tabule místní cyklostezky „Předinou za poznáním“, které se odtud budeme držet. Se životem obce byl odedávna spojen vzpomínaný kopec Předina (312 m), stejně se nazývá i blízké okolí a svazek okolních obcí. Dávno před vysílačem šlo o oblíbené místo výletů, byly zde ostatně tři rybníčky, a konala se zde různá shromáždění.

Do dneška zůstalo jedno, a to květnová smírná bohoslužba, které se účastní přes 500 lidí. Dnešní středovlnný vysílač Morava zde do výšky 155 metrů stojí od roku 1987. Je už svojí třetí verzí, tu první na konci války zničili poslední němečtí vojáci, a druhá měřila dokonce 171 metrů. Právě do jeho blízkosti povedeme naše kola.

Nebude to už takové dobrodružství jako v časech, kdy byl střežen vojskem. Po průjezdu Dobrochovem se na rozcestí u křížku vydáme vlevo, jak napovídá červenožluté značení cyklostezky. Mineme velký dřevěný kříž, a dál nás uzamčené brány areálu nepustí jinam než na polní cestu podél zcela neromantického elektrického vedení.

Při této objížďce Přediny postupně získáte dokonalý panoramatický pohled našeho kraje. Po příjezdu na silnici se vydáme vlevo přes Vřesovice a ještě kousek dál za ně směrem na Kelčice, dokud nenarazíme na polní cestu vedoucí k vysílači. Pokud to výš už nejde, gratuluji, jste uprostřed Moravy!

Střed Moravy je za plotem

Bohužel ne tak úplně přesně, schází vám pár metrů ke kamenné mohyle za plotem areálu vysílače. Pomník by sice měl připomínat zastavení rakouského císaře Františka I. a ruského cara Alexandra I. před bitvou u Slavkova, ale především je zeměměřičským bodem.

Poblíž najdete přístřešek s dřevěným křížem po boku, na opačné straně remízky se nezapomeňte pokochat okolím z 10 metrů vysoké dřevěné rozhledny „Štátule“. Až si to tu vychutnáte, můžete se vrátit stejnou cestou do Vřesovica, a bez dalšího zdržování to vezmeme přes Výšovice, kde vyhládlé krky zachrání vyhlášená zámecká restaurace. S posledními dvěma obcemi se blíže seznámíme k závěru našeho seriálu. Do Prostějova pak už zbývá jen pár vzdechů po silnici.

Tomáš Štefek, Martin Zaoral