Chatu si na místo nechal převézt z Alp.

„Tam ji rozebrali na jednotlivé díly a převezli vlakem na Moravu. Z nádraží se trámy dopravovaly na místo koňskými potahy. Zde ji pak dělníci opět podle čísel složili,“ popsal její cestu k Milkovu Miroslav Zdařil z lesní správy ve Šternberku. U chaty je ve skále vylámána i studna.

„Kopáči však nenarazili na pramen, v současné době slouží jako cisterna na nebeskou vodu,“ vysvětlil Zdařil.

Chatu si Himmler nechal postavit na jižním okraji svého panství, které dostal darem od Adolfa Hitlera. Panství i s hradem Bouzovem původně patřilo řádu německých rytířů, který, jako součást katolické církve nebyl pro nacistický režim přijatelný. Příslušníci řádu utekli z Německa před perzekucí do Československa. Po zřízení protektorátu je však moc nacistů dostihla i zde. Jejich majetek Hitler zabavil a bouzovské panství daroval svému oblíbenci.
Ten samozřejmě nově nabyté državy také navštívil. Chtěl mít totiž prý na Bouzově sídlo černého řádu SS. Klikněte pro zvětšení

Na Bouzově je pokoj himmlerák

Podle pamětníků se na Himmlerův příjezd na Bouzově pečlivě připravovali. Pro tohoto mocného muže Třetí říše dokonce připravili na hradě zvláštní pokoj, kterému dodnes zaměstnanci neřeknou jinak než himmlerák. Himmler v něm však prý nakonec nikdy nespal,“ řeklKarel Faltýnek, který na Bouzovsku již léta sbírá lidové pověsti.

Podle jedné verze pověstí to bylo proto, že večer nad hradem zuřila silná bouře a Himmler se obával, že by do vyvýšeného místa, jakým hrad je, mohlo uhodit. To se však nezdá příliš pravděpodobné. Pro nacistického mystika, jakým Himmler byl, by bezesporu noc strávená za bouře na starém řádovém hradě byla vítanou příležitostí k ezoterickému zážitku.

Mezi místními koluje jiná verze pověsti. Podle ní tehdejší kastelán zaspal a neslyšel, jak se horká návštěva snaží dostat do hradu. Kvůli tomu prý také později skončil v koncentračním táboře.

Himmler se možná bál Bílé paní

„Také se povídá, že Himmler na hradě přímo odmítl přespat, protože se bál místní bílé paní. Nejpravděpodobnější je však poslední verze, podle které se Himmler prostě na cestě zdržel a proto přespal ve své chatě v lesích nad Milkovem,“ uzavřel sběratel pověstí.

Zdá se tedy, že nic není jisté.

Podle archivních dokumentů se však Himmler v okolí skutečně pohyboval, po jistou dobu snad dokonce společněs K. H. Frankem, který byl říšským ministrem pro Protektorát Čechy a Morava.

V pověstech se objevuje i podzemní chodbaKlikněte pro zvětšení

K chatě se váže i mnoho jiných pověstí. Má odsud vést podzemní chodba na hrad Bouzov a pod chatou má být betonový bunkr.

„Na nic takového jsme při rekonstrukci nenarazili, Jen těsně vedle chaty byl malý sklípek na chlazení zvěřiny. vchod co něj se po rozšíření budovy ocitl uvnitř. Ale o žádný bunkr se určitě nejednalo,“ vyjádřil se k tomu Miroslav Zbořil.

Lesy České republiky, kterým objekt patří jej totiž nedávno podstatně rekonstruovaly. Byl k tomu pádný důvod. Někdo totiž asi před třemi lety ukradl plech ze střechy a po kontrole se zjistilo, že trámy krovu jsou ve velice špatném stavu. Lesáci zde tedy udělali nové podkroví a rozšířili i přízemí. Dnes si chatu pronajímají od Lesů České republiky místní myslivci.


Heinrich Himmler 1900 – 1945

Zemědělský inženýr, který se v roce 1923 přidal k NSDAP a tentýž rok se zůčastnil také jejího prvního, neúspěšného pokusu o puč. Díky tomu se ocitl bez zaměstnání a poroce nastoupil jako župní sekretář strany. Po Hitlerově vítězství ve volbách roku 1933 měl cestu do vysoké politiky otevřenou. Na vrcholu své moci byl šéfem Gestapa a Říšským vůdcem SS. Z titulu této funkce organizoval rozsáhlé vraždění Židů po celé Evropě. Známý je v této souvislosti jeho projev k velitelům SS, který pronesl roku 1943 v Poznani. Jeho text byl objeven až později po válce. Při norimberském procesu s nacistickými válečnými zločinci byl však rekonstruován na základě výpovědi svědků. Podle nich řekl, že „příslušník SS musí být čestný, mravný, věrný a kamarádský k příslušníkům naší vlastní krve, ale nikdy k nikomu jinému. Co se stane s Rusy, co se stane s Čechy, je naprosto lhostejné. Děti dobré německé krve je třeba zachránit a umístit v Německu. Zda ostatní lidé žijí v přepychu nebo umírají hlady mě zajímá jen potud, pokud slouží německé kultuře. Na smrti vyčerpáním deseti tisíc ruských žen při kopání tankového příkopu ně zajímá jen to, zda je tento tankový příkop pro Německo dokončen. Němci jsou jedinými skutečnými lidmi na světě a stejně jako se chovají slušně ke zvířatům, chovají se slušně k těmto lidským zvířatům, ale bylo by zločinem proti vlastní krvi se kvůli nim trápit a předávat jim své myšlenky. O odsunu Židů a hromadném vyhlazování židovské rasy nesmí příslušníci SS nikdy hovořit veřejně. Většina z příslušníků SS již viděla stovky, tisíce mrtvol pohromadě. Přesto, kromě výjimek lidské slabosti, musí příslušníci SS zůstat slušní. V tom spočívá jejich tvrdost.“ Tento citát jistě stačí k vytvoření obrazu o duševním světě tohoto nadčlověka. Po Varšavském povstání nařídil vojskům Wehrmachtu nerespektovat Ženevské konvence a vybít všechno civilní obyvatelstvo včetně žen a dětí.
Na konci války však sám tvrdost, odvahu a nezlomnost německého ducha neprokázal. V dubnu 1945, kdy už Američané byli v Československu a Rudá armáda za hranicemi Německa se pokusil vyjednat separátní mír. Za to jej Hitler zbavil všech funkcí. Po prozrazení své totožnosti v britském zajateckém táboře spáchal Himmler sebevraždu spolknutím ampule s kyanidem. Poslední fotografie jej zachycuje ležícího na špinavé prkenné podlaze, zpola přikrytého vojenskou dekou.