Skalnatá cyklotrasa: nevšední podívaná právě pro vás

Skalnatácyklotrasa

Trasa:Jesenec - U křížku - Zahálkovy skalky - Na Srdéčku, Vojtěchov - Hačky - Ochozská kyselka - Nová Dědina, kaple - Přemyslovice - Zámeček - Bělecký mlýn - Prostějov, náměstí

Délka trasy: 55,5 km

Vhodnost trasy: pro zdatnější cykloturisty

Zajímavosti na trase: Zahálkovy sklalky, vrchol Rudka, Průchodnice, Zkamenělý zámek, Větrný mlýn v Hačkách, Ochozská kyselka, Zámek v Přemyslovicích, Bělecký mlýn

Skalnatá očima cykloturisty

Dědiňáci, jak lidé z našich vrchovin nazývají sedláky z hanáckých nížin, by skály ve svém regionu možná nečekali. Myšleny jsou samozřejmě skály vytvořené přirozenou cestou, nikoliv rukama člověka, kterých je všude dost. Horňáci z Konicka je jistě znají. Severní kopce, do kterých pojedeme, náleží do Zábřežské vrchoviny, která je součástí České vysočiny.

Jsou většinou z devonských vápenců, které zde na několika místech vystupují na povrch a někde dokonce tvoří krasové jevy, jako jsou jeskyně nebo tzv. vyvěračky. Na mapě Kladecka a okolí se to ostatně skalními názvy jenom hemží.

Najdeme tu vrcholy Na Skalkách, Liškovy skalky, Zahálkovy skalky, Mazalovy skalky nebo Přírodní rezervaci Skalky. Kromě spousty kamení a řady míst s krásnými výhledy cestou potkáme dva větrné mlýny, dva smutné památníčky, dva hřebčíny a mnoho dalšího.

V Jesenci vás uvítají koně

Takto vzdáleným místům bude vhodné přiblížit se, v tomto případě vlakem do Jesence. První vlak tudy projel už v roce 1890, ale u obce zastavil až o téměř 60 let později. Po příjezdu jsou to obvykle koně, které uvidíte jako první. V kopci nad zastávkou, na místech tzv. Terezínského dvora je totiž hřebčín, kde se můžete naučit jezdit na koni.

Od trati budeme sledovat zelené turistické značení. Nejprve napříč obcí, čímž vjedeme do Přírodního parku Kladecko, a dál proti proudu stejnojmenné naučné stezky, která vám sdělí spoustu zajímavostí. V obci nepřehlédnete zámek, v němž je dnes domov důchodců, a kostel sv. Liboria s elipsovitou lodí z dílny samotného Santiniho. Namísto jasanů, od nichž je odvozen název obce, tu najdeme památnou lípu a dnes už vzácnou moruši. V Jesenci se dokonce kdysi vařilo pivo a tkalo hedvábí.

Roudenskou cestou se kdysi vozila ruda

Na hory se musí do kopce, takže vzhůru. Cesta nebude zpočátku příjemná, po chvíli se ale změní v téměř komfortní. Na prvním rozcestí bohužel selhává značení, odbočte vlevo na tzv. Roudenskou silnici. Nenechte se zmást tím, že jde jen o polní cestu. Kdysi opravdu silnicí byla, budovanou k účelům svozu železné rudy, která se v okolí na několika místech těžila.

Zbytečně však, cesta pak nikdy nebyla užívána. My ji využijeme k příjemně zvlněné projížďce, během které se nám po obou stranách budou otevírat výhledy do okolních kopců. Naučnou stezku opustíme u osamocené lípy, jíž dělá společnost jen rozcestník U Křížku a informační tabule. Vydáme se po zelené vpravo na Kladky.

Zahálkovy skalky jsou nejvyšším vrcholem

Z dálky vás budou vítat Zahálkovy skalky, nejvyšší vrchol Zábřežské vrchoviny (610 m), a kostel sv. Cyrila a Metoděje, který je chráněnou kulturní památkou. Pod jeho věží pramení potok příhodně zvaný Věžnice. Kladky projedeme po modré tak daleko jak se nám bude chtít, vracet se budeme stejnou cestou.

Dobyvatelé si nenechají ujít výstup na zmíněný vrchol, najdou jej snadno na odbočce z rozcestníku Vyšehrad na konci vesnice. Vrcholové značení není úplně jednoznačné, jedinci bez intuice se proto mohou orientovat podle elektrického vedení k lyžařskému vleku místní sjezdovky. Na vrcholu skálu ještě nehledejte, zdobí jej pouze hromádka kamení skrytá v lesíku.

Na sjezdovku i bez sněhu

Dobrodruzi vybavení horskými koly nebo jen odvahou si sjezdovku mohou vychutnat i beze sněhu. Pozor však pokud ji zrovna spásají krávy! Stačí povolit brzdy směrem ke vsi a najít pak hlavní silnici. Ostatní se vrátí stejnou cestou. Každoročně se zde konají starořímské gladiátorské hry, které jsou připomínkou roku 1320, kdy se obec jmenovala Roma.

Napojíme se na cyklostezku č. 5030, a držíme směr na Konici. Cesta nás povede kolem vodní nádrže, přes pole i lesy. Asi po 2 km za si můžeme udělat odbočku na vrchol Rudka (589 m), který už nějaká ta malá skalka zdobí. Cesta sem je však zarostlá a není tak snadné jej najít. Stále rovně dojedeme k osadě Ponikev, kde z cyklostezky sjedeme vlevo a po silnici dorazíme na rozcestí zvané Na Srdéčku.

Průchodnice - skály jako z pohádky

Zde se možná cesty některých rozdělí. Kdo si už zvykl, že na našich cestách je místy třeba opustit pohodlné sedlo, vydá se po červené do Vojtěchova.

Ostatní si cestu prodlouží po silnici přes Hvozd do stejného cíle, přijdou však o skalnatou podívanou. Po půl kilometru silnice červená stezka odbočuje k lesu, podél kterého je značená červenými fáborky. Zde už půjdeme po svých. Jakmile nás pěšina zavede do lesa, uvidíme o co jde. 12 metrů vysoký vápencový hřbet táhnoucí se téměř 200 metrů. Říká se mu Průchodnice, protože jím naskrz vedou dvě průchodné jeskyně.

Třetí jeskyně mezi nimi přechází v puklinu vedoucí 16 metrů do nitra skály. V jeskyních je doložený přechodný pobyt lovců ze starší doby kamenné (asi před 10000 lety), dnes už ji obývají jen netopýři. Toto tajemné místo opustíme opět po červené.

Pivko v hospůdce U posledního mohykána

Na konci lesa už můžeme do sedel, projedeme kolem vodního zdroje, který využívá vyvěrajících potoků, a po silnici dojedeme do Vojtěchova, naší nejsevernější zastávky. Osada je krásně vklíněná do sbíhajících se údolí, a zdobí ji pěkná stavení. Opravdovým centrem dění je tu hospoda U posledního mohykána.

Čas se zde sice zastavil v dobách zlaté horečky, ale žije to tu jako málokde. Od besídek a soutěží až po nedávný country festival. Poblíž se nachází dětská speleoterapeutická ozdravovna.

Vzhůru na Zkamenělý zámek

Pěší výlet si odtud můžete udělat k další skále, tzv. Zkamenělému zámku. 50 metrů vysoká skála určitě stojí za to. Je v ní skoro 10 metrů vysoká skalní brána, kterou vytvořil potok Špraněk když ještě tekl o 25 metrů výš. Ve 12. století na vršku stál gotický strážní hrádek. Z Vojtěchova je to 2 km, kolo vám tam určitě nikdo nevezme.

VŠECHNY DOSUD ZPRACOVANÉ CYKLOTRASY NAJDETE ZDE

Abychom se nevraceli stejnou cestou, ve Vojtěchově se napojíme na modré značení, a přes kopec vyrazíme do Hvozdu. Mineme tak Přírodní památku Taramka, kde je další skalnatý pahorek a kvete vzácná lilie zlatohlávek. Jakmile dál po silnici směrem na Bohuslavice vyšlápneme kopec a vyjedeme z lesa nad Hačky, ihned bude jasné kam máme namířeno.

S větrem k větrným mlýnům

Zdejší větrný mlýn byl postaven roku 1856 a dnes je obývaný. Vydáme se k němu první odbočkou vpravo. Poblíž mlýna najdeme vzpomínku na čtrnáctiletého Františka Nevrlého, který necelý měsíc po druhé světové válce nepřežil setkání s nevybuchlou municí. Dál projedeme Rakůvkou a vydáme se na Ochoz. Po kilometru, v údolí potoka Pilavky, po modré značce odbočíme k troskám Ochozské kysleky, kdysi rekreačnímu zařízení, ještě předtím dokonce lázněmi při dvou železitých pramenech.

Do Ochozu se odtud dostaneme po žluté. Cestou budeme muset vynést kolo do několika schodů, ale o kus dál nás odmění pohled na ušlechtilé svěřence druhého slibovaného hřebčína.

Z Ochozu budeme po silnici pokračovat přes Budětsko, po modré značce pak přes Novou Dědinu, která na svou malost jistě patří k jedněm z naších nejdelších vsí. Vzhledem k mírně nepřátelskému sklonu vozovky vám možná bude připadat opravdu nekonečná.

Zámek a mlýn v Přemyslovicích

Po dojezdu na hlavní silnici č. 366 modré značení necháme odbočit do Štarnova, a vydáme se vstříc Přemyslovicím. Zde se po pravé straně ukrývá trochu kýčovitě novogotický hrad s věžičkami a cimbuřím, a na opačném konci obce naopak ční krásný větrný mlýn holandského typu z roku 1884. Půl kilometru za Přemyslovice nás čeká odbočka vpravo na pohodlnou neznačenou polní cestu, která nás přivede na místo zvané Zámeček. Ještě nedávno by to byl třetí hřebčín na naší cestě, dnes ale pustne.

Z Běláku už rychle domů

Žlutá trasa nás odtud zavede k Běleckému Mlýnu. Před závěrečným dojezdem do Prostějova to může být příjemné místo k občerstvení a nabrání sil.

Původní mlýn byl po požáru v roce 1928 přestavěný na hotel. 60 metrů nad protékající Romží leží prehistorické hradiště s valy a příkopy, a kousek po proudu řeky se v jiném mlýnu narodil malíř Oldřich Lasák. Odtud je možné jet bohužel pouze do kopce. Nekratší cestou do Prostějova je výjezd do Zdětína, odkud nás cyklostezka č. 5039 zavede do Kostelce na Hané.

Tomáš Štefek, Martin Zaoral