Solange, jaká byla pro Prostějov série s Olomoucí? Finále jste zvládly bez komplikací.
Měli jsme to pod kontrolou. Hrály jsme to, co jsme měly a soustředily jsme se na všechny tři zápasy. Zahráli jsme výborně a dobře, že to tak dopadlo. Olomouc je vždy nebezpečná. Jsme rádi.
Po posledním míči jste si na palubovce zatančily. Těšíte se na oslavy?
Musíme oslavovat, to bylo ještě nic. Budeme slavit až do rána, vyhráli jsme, takže si to pořádně užijeme (usmívá se).
Jak jste spokojená se sezonou v českých soutěžích a v Lize mistryň?
Pro lidi to vypadá jako povinnost, ale není to tak jednoduché. Konec sezony je vždy o něco těžší. Proto jsme strašně rády, že jsme to zvládly ve třech zápasech. Pro nás to není úplně jednoduché a jsme rády, že jsme hrály tak, jak jsme měly. Liga mistryň je úplně jiná soutěž a naše skupina nebyla úplně nejpřijatelnější. Dělaly jsme, co jsme mohly. Ostatní cíle jsme ale splnili a jsme úplně šťastní.
Co vás čeká v dalších letech? Champions league už se možná hrát nebude…
Ještě jsou tam různé jiné projekty. V podstatě je to jedno, co se bude hrát, to se bude hrát. Na sto procent se budeme snažit hrát co nejlépe. Já už zrovna ne, protože končím jako hráčka. V klubu budu pokračovat v jiné funkci. Chtěla jsem poděkovat Prostějovu, panu Čadovi, Gogovi, Černoškovi a Chytilovi, za to že mě před devíti lety vzali do tohoto projektu. Vzájemně jsme spolupracovali a můžu jen poděkovat, že jsem do toho mohla patřit. Neznamená to, že odcházím, ale budu v jiné funkci. Myslím, že jsem dělala to nejlepší, co jsem mohla.
Za tu dobu jste získala s týmem 8 extraligových titulů. Dají se nějak porovnávat?
Nedají. Každý je jiný, družstvo se mění. Je pak jiná atmosféra, tréninky jsou jiné. Každý titul je jiný a užívám si ho jinak. Tento je pro mě speciální a důležitý a všechny ostatní taky byly. Jen my víme, jak moc makáme každý den a jaké situace nás potkávají. Snažíme se všechno dorovnat, aby byla v družstvu harmonie.
Čím to je, že se vám na Hané tak zalíbilo?
Nevím. Hrajeme volejbal a člověk se musí cítit dobře v tom prostředí. Vždy jsme dostala plnou podporu, přijali mě a respektovali. To je základ, aby hráčka zůstala tak dlouho v klubu. Je to vzájemná práce. Prostějov mi vyhovuje, je to klidné město. Hraju volejbal a je to práce i láska. Miluju to, co dělám a jsem v prostředí, kde mě respektují. Klub je profesionální, takže není důvod něco měnit.
V jaké funkci budete nyní působit?
Už trénuju žačky. Budu potom u áčka jako druhá asistentka. Jsem úplně motivovaná, s malými dětmi už pracuji, začala jsem dělat něco jiného. Jen se těším, začíná pro mě nová etapa.
Nebude vám chybět zápasový adrenalin?
Ale já tady pořád budu. Skončím jako hráčka, ale nepůjdu třeba někam do kanceláře. To by byla krutá změna, ale až taková nebude.