„Exponáty pocházejí z významných moravských středisek hrnčířské výroby z Vyškova, Bučovic, Valašského Meziříčí nebo Šternberka a západoslovenských obcí Boleráz, Častá, Dechtice, Dobrá Voda, Košolná, Modra, Stupava či Sobotiště. Postihují období více než sta let od konce 18. do počátku 20. století", uvedl na vernisáži autor koncepce výstavy Miroslav Macík, obchodník se starožitnostmi a uměním a viceprezident Asociace starožitníků České republiky.

„Lidové džbánkařství se v uvažovaném regionu vyvinulo z výroby luxusní fajánse, která se do Střední Evropy dostala ze Středomoří prostřednictvím italských mistrů a přímo navazovala na tradice novokřtěnských habánských řemeslníků, kteří původně pracovali jen pro šlechtu a nejbohatší měšťanstvo. I když mimořádně technicky i výtvarně dokonalá habánská produkce postupně během 18. století v prostředí moravského a západoslovenského venkova zlidověla, lze i tyto exponáty považovat za důstojné doklady lidového uměleckého řemesla typického pro tuto oblast. Přestože hrnčířské výrobky v tomto období již zdaleka nedosahují úrovně původních předloh, lidové pojetí a bezprostřednost, projevující se zejména ve figurálně a florálně dekorované tvorbě, však dodává této sváteční a mnohdy již jen dekorativní a reprezentativní produkci často bez praktického použití, neopakovatelný půvab," zhodnotil vystavenou kolekci Miroslav Macík.

Keramika je instalována ve více než sto let starých vitrínách, které se podařilo získat z prostějovské Obchodní akademie.

„Tento mobiliář, který sloužil škole již za císaře Františka Josefa I., se tak podařilo zachránit, uchovat v kompletu a ještě mu dát nové využití," sdělil Deníku Ladislav Burgr, předseda Spolku pro Plumlovský zámek. Současně nastínil i nejbližší plány. „Ve spolupráci s prostějovským Klubem historickým a státovědným máme v úmyslu brzy otevřít na zámku Pamětní síň prostějovského rodáka a významného malíře nadregionálního významu profesora Aloise Doležela, od jehož úmrtí uplynuly 20. července tři desítky let."

Keramické skvosty lidového umění ze soukromých sbírek na zámek umístil Spolek pro Plumlovský zámek ve spolupráci s prostějovským Klubem historickým a státovědným a s Asociací starožitníků České republiky. Dlouhodobou výstavu keramiky zafinancoval i Olomoucký kraj.