„Ochutnáváme jen slivovici. Například s meruňkami už by ta soutěž nebyla ono," uvedla pořadatelka akce Marcela Žídková, která ještě před začátkem koštování nezapomněla přítomným popřát vše nejlepší do nového roku.

Vzápětí už se ale na dvě desítky koštérů daly do práce. Kromě posuzování chuti či vůně měli také další úkol mimo hlavní soutěž. Opět si mohli zkoušet tipovat, zda poznají svůj vlastní vzorek slivovice. Jak upozornil Vojtěch Trochta, nemusí se jednat o nic jednoduchého.

„Všechno ovoce pochází víceméně z jedné lokality. Pak už je to jen o množství přidaného cukru. Obvykle tak během jednoho ročníku jen jeden či dva lidé poznají, co sami vypálili," vysvětlil.

On sám zažil také úplné začátky akce. Ta se během jednoho desetiletí značně rozrostla. „Na prvním ročníku bylo pouze šest vzorků a tak jsme to vzali dvakrát," vzpomínal s úsměvem v pauze mezi hodnocením slivovice.

„Teď už míváme osmnáct i více vzorků. Nechceme do budoucna už žádné další přibrat, jejich počet je ideální," sdělil Vojtěch Trochta, který se kromě ochutnávání zapojil i do organizace akce.

Společně s ním pak hodnotil slivovici čísly jedna až pět také Ivo Foret. Ani on na Slivobraní není nováčkem. „Zatím je pití dobré, nebyl zde žádný vyloženě špatný vzorek. Na akci chodím od jejího začátku," uvedl.

Společně s dalšími soutěžícími se mohl také těšit na ceny. Tedy v případě, že by se některý z jeho vlastních vzorků dostal mezi nejlepší. „Budeme rozdávat poháry a také nějaké drobné pozornosti," prozradila Marcela Žídková.