„Hraje se mi dobře a věřím, že to tak bude pokračovat,“ říká sedmatřicetiletý obránce Jestřábů. Pupa, jak zní jeho notoricky známá přezdívka, toho z kraje sezony příliš neodehrál, ale v této fázi již patři mezi základní pilíře prostějovské obrany.

„Já jsem byl na začátku zápasu domluvený, že moc hrávat nebudu, aby příležitost dostávali mladí,“ vysvětluje Doseděl po posledním utkání Jestřábů, které skončilo domácím prohrou 1:2 s Havířovem.

K vítězství nad druhým týmem tabulky chyběla lepší střelecká muška a také více štěstí?

Byl to vyrovnaný zápas s nešťastným koncem pro nás. Škoda že jsme neproměnili ve druhé a třetí třetině naše šance. Měli jsme i přesilovku pět na tři, nedali jsme žádný gól a potom se nám to ke konci vymstilo.

Na jednu vstřelenou branku se dá těžko vyhrávat. Souhlasíte?

To je strašně těžké, to se povede tak jednou za sezonu. Doma jsme měli nasázet více branek.

V poslední třetině jste doplatili na spoustu vyloučených. Byli jste málo disciplinovaní?

Určitě to byl zásadní problém. Nevím čím to je, ale doma každou třetí třetinu máme počet vyloučených z našeho pohledu tak 5:1. To je samozřejjmě strašně špatné. Nad tímhle se musíme hodně zamyslet.

Vám se v posledních zápasech velmi daří. Jste sám spokojen s tím, co předvádíte na ledě?

Je to lepší, hraje se mi dobře a jenom věřím, že to tak bude pokračovat. Snad to bude klapat mně i celému mužstvu. Snad se udržíme v té elitní šestce, kde budeme mít dobrou výchozí pozici pro play off, které chceme hrát.

Na začátku sezony jste pravidelně nenastupoval, ale nyní jste již opět jedním ze základních pilířů obrany. V čem nastala změna, že jste nyní pravidelně na ledě?

Já jsem byl na začátku zápasu domluvený, že moc hrávat nebudu, aby příležitost dostávali mladí. Teď se to vyvrbilo tak, že prostě hraji já. (směje se)

Dát přednost mladým hráčům byl jediný důvod?

Bylo to jen kvůli tomu, že tady chtějí dávat a dávají šanci mladým. Já se navíc ještě věnuji mládeži, takže to bylo tak všechno spojené.

V mladém týmu Jestřábů jste největším matadorem. Vaším hlavním úkolem je tedy předávat zkušenosti mladým spoluhráčům?

Přesně tak. A teď když se daří, tak i strávit dost minut na ledě. Teď to jde a to je jenom dobře.

I přes porážku s Havířovem máte zatím sezony velmi dobře rozjetou? Vládne v týmu spokojenost?

Na začátku jsme nikdo nečekali, že budeme tak vysoko. Doufám, že to potvrdíme v dalších zápasech a že to vyjde.

V zádech máte podporu skvělých fanoušků. Hraje se vám lépe v takové atmosféře?

Je to super. Hodně fanoušků navíc jezdí i ven, takže pro nás je to velká vzpruha. Musíme jim poděkovat.

Jak jste sám nakousl, v Prostějově pracujete s mládeží. Konkrétně s mladšími dorostenci a s týmem 8. třídy, kde působíte jako asistent trenéra. Jak vás takto práce naplňuje?

Je to hokej, který dělám celý život. Někdy je to s nimi zábava, ale někdy také velká řehole. (usmívá se)

Takže si dovedete představit, že byste po skončení hráčské kariéry pokračoval v trenérské činnosti?

Ještě bych chtěl tak aspoň rok hrát, když mi drží zdraví. (usmívá se) Ale potom bych tady určitě chtěl působit. Na tomhle zimáku jsem celý život, tak třeba tu i nadosmrti zůstanu (směje se)

MIROSLAV MAZAL